Před Draculou: Archeologie upíra přehled
Tommaso Braccini
Italský kulturní antropolog Tommaso Braccini zkoumá fenomén vampyrismu v evropských dějinách. Zamýšlí se nad kořeny představ o vampýrech – mrtvých, kteří opouštějí hroby, aby pronásledovali živé. Kniha se zabývá vývojem těchto představ v byzantské říši a na území obývaném slovanskými národy, kde se strach z těchto bytostí zvláště rozšířil, odhaluje kořeny vampyrismu v antickém starověku, jeho pozdější vývoj a vztah k náboženským herezím a historii církve v moderní době, včetně tzv. „Nového světa“. Podrobná a pečlivá antropologická analýza, jíž autor podrobuje starověké i pozdější prameny, odhaluje neočekávané aspekty vampýrského mýtu.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2014 , ArgoOriginální název:
Prima di Dracula: Archeologia del vampiro, 2012
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Před Draculou: Archeologie upíra. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Pro zájemce o mýtus revenantů v původní, Hollywoodem nezmršené podobě jednoznačně zajímavé čtivo. Ač jsem na podobné téma už přečetl ledacos, tak Bracciniho kniha mi rozšířila obzor jiným směrem od klasických, mnohokrát opakovaných a opisovaných východoslovanských motivů. Co mě ale začalo postupně malinko štvát a na základě čeho snižuji i hodnocení knihy je autorovo opakované omílání už zmíněných příběhů a text se tak zbytečně natahuje ( i když celkově není příliš dlouhý, cca sto stran knihy jsou přílohy, jako např. autorem zmiňované dobové zápisy, apod.) a místy se stává méně zaživným. Celkově ale hodnotím spíš pozitivně, je to rozhodně lepší kniha na vyšší úrovní, než někteří "záhodologové" a další podobní pisálci.
Opravdová lahůdka. Miluju horory, fascinuje mě vývoj těchto iracionálních hrůzostrašných představ v lidské mysli. A tady najdeme dopodrobna rozebranou historii fantastické zlovolné postavy upíra / vampýra / vrykolaka. Ani na chvíli jsem se nenudila. Mám jen jednu poznámku – a to k uspořádání knihy. Proč nemohla být sestavena tak, aby se dala číst pořád dál, pohodlně stránku po stránce? Proč musí čtenář pořád listovat sem a tam mezi kapitolami, poznámkami a plným zněním historických textů zmíněných v hlavním oddíle…. To mě trochu otravovalo.
Související novinky (1)
Knižní novinky (17. - 26. 1.)
16.01.2014
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Před Draculou: Archeologie upíra v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 31x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 25x |
v Chystám se číst | 50x |
v Chci si koupit | 15x |
v dalších seznamech | 1x |
Druh: revenant, čeleď: upír, rod: vrykolak, rozšíření: Byzanc a okolí.
Touhle mírnou přírodovědnou nadsázkou by se dala uvést studie Tommase Bracciniho, v níž zkoumá kulturní původ upírů, jak je známe v posledních dvou staletích. Nutno předem upozornit, že obě kategorie upírů - kulturní a literární - se od sebe liší víc než by se nezávislému pohledu mohlo zdát a čtenáře občas napadá myšlenka, zda obě bytosti spolu vůbec souvisí či jsou jen velmi vzdálenými příbuznými. Nicméně samotná studie a její obsah je velmi pozoruhodným vhledem do kulturního zázemí dávných dob. Ačkoli knihu provází několik "ale", na které by měl potenciální čtenář nejspíš pamatovat.
"Před Draculou" není všeobjímající syntézou dějin upírů a jejich vývoje; jedná se o geograficky i časově specificky zaměřenou práci, přestože se autor okrajově dotkne i oblastí Islandu, Anglie a severní Evropy. Podíváme se na řecké, čili byzantské, vrykolaky se slovanským původem v pravoslavném prostředí vrcholícího středověku. Nakousneme(?) etymologii slova, nejstarší psané zmínky o upírech a kulturní mísení prvků okolo této mýtické bytosti. A v tomto směru, jakkoli je to pouze dílčí studie mnohem širší problematiky, není co vytknout.
Přes veškerou čtivost, je tu pár nešťastných záležitostí. Kniha je krátká, což by nevadilo, pokud by ji autor uměle nenatahoval tendencí otravovat čtenáře tisíckrát opakovaným zaklínadlem: "k tomu se vrátíme později". Stejně tak opakování hypotéz, úvah, odkazů nebo citací je poněkud rušivým elementem. Což ještě více vyzní v momentě, kdy citované úryvky doslova odpovídají ukázkám v přílohách, kde naopak chybí ty, o které se Braccini v samotné práci jen otírá.
Bracciniho práce je tedy doporučeníhodná, chce-li se čtenář namátkou seznámit s jednou z velmi zásadních mýtických bytostí lidských kulturních dějin. Zvlášť proto, že se zabývá byzantskou oblastí, která obvykle bývá poněkud přehlížena. Nutno mít stále na paměti, že se jedná o dílčí kus mnohem širší a složitější mozaiky. Ty západnější, případně slovanské nebo severské vlivy, vzájemné promísení a vznik současníkům známější podobu upírů a revenantů je potřeba kombinovat s jinými pracemi. Nicméně tahle kniha může být skvělým odrazovým můstkem do studia témat poněkud temnějších, přesto fascinujících.