Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Předsíň záhad. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Celkový dojem z této knihy je nakonec krapet lepší, než jsem očekával podle zdejšího hodnocení.
Autor nás ve svých povídkách vezme na místa nám známá, i místa exotická. Ať jde o snahu pochopit jevy nadpřirozené, najít vyšší pravdu či smysl života, pořád jde o věci podané ve formě literárně zkonzumovatelné.
U žadné povídky jsem netrpěl potřebou čtení přerušit, ale ani nehořel touhou po dalším kusu. Za přečtení kniha stojí, k opakovanému čtení bych si jí už nevybral.
V této povídkové knize se projevil zájem autora o nadpřirozené jevy. Mnohé povídky se odehrávají v exotických zemích, které autor navštívil při práci na svých knihách. Kvalita jednotlivých povídek je kolísavá, autor napsal i lepší prózy. Celkově hodnotím knihu jako průměrnou v rámci Pludkovy tvorby i žánru.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Předsíň záhad v seznamech
v Přečtených | 28x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 48x |
v Chystám se číst | 6x |
Část díla
Abdikace lorda Villanina
Cagliostro v Praze
Časová díra v Bellevue
Chaldejská mince
Do roka a do dne
Autorovy další knížky
1986 | Faraonův písař |
1981 | Nepřítel z Atlantidy |
1983 | Pověsti dávných časů |
1979 | Rádce velkých rádžů |
1979 | Český král Karel |
Záběr tvorby Alexeje Pludka je poměrně široký, od dětských a dobrodružných knížek, přes historické eposy až k populárně naučným věcem a románům ze současnosti. Něco z tohoto tematického bohatství se odráží i v této povídkové sbírce. Nahlédneme do křivolakých pražských uliček (Cagliostro v Praze), posedíme v kavárně na Smetanově nábřeží (Časová díra v Bellevue), navštívíme Káthmándú (Exil pod Himálajem), zavzpomínáme na staré legendy u Buddhova Stromu probuzení v indické Bodh Gaje (Strom desíti tisíc znaků) nebo se vydáme za poselstvím staroegyptského krále bohů (Vzkaz boha z Karnaku). Ať už ale s Pludkem cestujeme tam či onam, vždy se nám v zaměřovači zjevuje prostý a obyčejný člověk se svým hledáním hodnot lidství. Bohužel až příliš často je toto hledání útrpné, poznamenané slovním průjmem a hlavně bez jakékoli pointy (Pozvánka Šivova syna; Do roka a do dne; Náhle jsem věděl, co se stane) a jen ojediněle se blýskne na lepší časy (Abdikace lorda Villanina). Pro mě je tato kolekce fantaskních a snových povídek jen slabý odvárek, který mi nerozproudil krev v těle ani omylem.