Přehled dějin japonského práva přehled
Michal Tomášek
Skriptum poskytuje základní přehled vývoje japonského práva od nejstarších dob až do konce 20. století. Je členěno podle vývojových etap japonského práva: reforma Taika (645), nastolení šógunátu (1192), sjednocení Japonska (1604), reforma Meindži (1868) a konec druhé světové války (1945). Ukazuje japonské právo na pozadí vlivu práva čínského, jeho odklon od čínského vzoru a konečně vliv evropských právních systémů na vývoj japonského práva po roce 1868. Poslední část popisuje vývoj japonského práva po druhé světové válce pod vlivem práva amerického.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Přehled dějin japonského práva. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Přehled dějin japonského práva v seznamech
v Přečtených | 2x |
v Knihotéce | 3x |
v Chystám se číst | 3x |
v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
2004 | Dějiny čínského práva |
2013 | Právo Evropské unie |
1998 | Překlad v právní praxi |
2016 | Právní systémy Dálného východu I |
2009 | Europeizace trestního práva |
Jedná se o kratičký textík, od kterého člověk upřímně dostane více méně to, co od textu tohoto objemu lze očekávat. Zcela jednoduchou a nekomplikovanou strukturu dějinného vývoje japonského práva, bez hlubších analýz, či polemik.
Pravda, možná člověk nakonec dostane o maličko míň než by se dalo čekat. Podivejte, má to asi 87 stran a alespoň 15 z nich (a to jsem shovívavý) se věnuje Číně. Pravda, dané právní systémy očividně byly silně propojené, ale někdy… někdy tam jsou skoro zbytečné detaily. Na straně druhé kniha „analýzu“ opravdu nedostane. Nejvíce bych ocenil tvorbu, koncepci a hlubší charakteristiku ústavy ze 46. a toho se člověk prakticky nedočká. Období II. světové války bylo také „taktně smlčeno“, abych tak řekl.
Na straně druhé, je to právě jen kratičký textík a nemohl mít větší ambice. Pravda, ocenil bych kdyby vznikla rozsáhlejší kniha na dané téma, ale co nadělám. Bylo fascinující sledovat dějinný vývoj natolik odlišný od toho Evropského. Uvedu jeden příklad této fascinující diverzity:
Japonsko, stejně jako většina Evropských zemí, svůj právní řád recipovala (ve slova smyslu inspirace obsahu obsahem, nikoliv doslovná recepce), nejedná se tedy o kompletně originální řád. Tak jako evropské země recipovaly právo římské, tak Japonsko recipovalo právo Čínské. Ovšem! Evropě se dostalo ohromného regresu hned ve 3. století n. l., kdy došlo (začal průběh) k vulgarizaci římského práva. Evropa se tak po existenci 7. století starého právního řádu stojícího na bravurní organizaci a psaných normách, dostala do období temna. To trvalo vlastně až do 17. století (zjednodušuji a myslím hlavně na Rakouské mocnářství, ale zbytek Evropy se v tomto až tak výrazně nelišil), tedy až to příchodu absolutismu, který po 1000 letech přinesl kodifikované zákony.
Nu a právě v tomto byl vývoj Japonska úplně jiný. Regres japonského práva přišel právě až v 17. století s centralizací (sjednocením) státu. Tedy s událostí, která u nás přinesla právní pokrok, v Japonsku došlo k devalvaci, vulgarizaci práva. Do té doby mělo Japonsko relativně solidní právní řád, který diskriminoval ženy mnohem méně nežli Evropské právo ještě do století 19. To je cosi neuvěřitelného a zvláštního. A já jsem rád, že jsem se o tom dozvěděl, člověku to jistě poskytne materiál k úvahám.