Přehledné dějiny Byzance přehled
Lubomír Emil Havlík
Skriptum věnované dějinám Byzance od jejich počátku (založení rybářské osady Byzantion) do konce (dobytí Cařihradu seldžuckými Turky). Kromě přehledu panovníků a dynastií přináší nástin kulturních (vč. náboženských), a zejména hospodářských dějin, na které autor klade důraz v souladu s marxistickým přesvědčením, že materiální základna determinuje duchovní nadstavbu. Na začátku každé kapitoly se nachází přehled pramenů k danému úseku dějin i s bibliografickými údaji. Dále skriptum obsahuje mapy změn byzantského území, chronologický seznam císařů a kapitolu o vývoji byzantinologie.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Přehledné dějiny Byzance. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Přehledné dějiny Byzance v seznamech
v Přečtených | 3x |
v Chystám se číst | 6x |
v Chci si koupit | 2x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2013 | Kronika o Velké Moravě |
1994 | Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů |
1993 | Moravské letopisy |
1964 | Velká Morava a středoevropští Slované |
1987 | Slovanské státní útvary raného středověku |
Sice „jen“ skriptum, ale výborné: přehledné a stručné, přitom však informativní. Vlastně mě zachránilo, když nám vyučující na Aristotelově universitě předepsali jako učebnici oxfordské kompendium Cyrila Manga. To sice bylo moderní, zajímavé a plné obrázků, ale rozhodně neobsahovalo soustavný přehled císařů (ani dynastií) nebo hlavních událostí. Panu Havlíkovi jsem tedy nakonec zavázána, že jsem zkoušku z Byzance složila. A že pro mě byzantské dějiny přestaly být nerozlišitelným, zmítajícím se klubkem císařů navzájem si uřezávajících nosy.
Skriptum obsahuje takové to „sine qua non“ (letopočty a jména), což, jak zjišťuji, u učebnic přestává být samozřejmostí. Přitom není nudné nebo suchopárné — navzdory stručnosti nijak nešidí „okrajové“ oblasti typu umění a náboženství. Jeho marxismus se na 70. léta drží skromně v pozadí, ostatně autor sám možná ani přesvědčený marxista nebyl. Hospodářské pasáže tudíž nepřerůstají do obludných, interpretačně neúměrných rozměrů. A hlavně: L. Havlík umožňuje letmo poznat i charaktery císařů. Bylo mi ctí seznámit se s některými obzvlášť sympatickými!
Takže text (mimochodem digitalizovaný na NDK) lze doporučit studentům, kteří se zrovna nemůžou prokousávat pěti sty stran „Dějin Byzance“ od prof. Zástěrové. (Byť se tím ochudí třeba o strhující, dojemné líčení pádu Cařihradu, na které L. Havlík oproti zmíněnému tlustopisu nemá prostor... čili tím neříkám, že je to po všech stránkách právoplatná náhrada, spíš dočasané zastoupení.) A klidně bych na skriptum odkázala i laického zájemce hledajícího stručný, leč celkem čtivý úvod do tématu. Každopádně díky, pane Havlíku.