Příběh opravdického člověka přehled
Pavel Vilikovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/224730/bmid_pribeh-opravdickeho-cloveka-224730.jpg
4
22
22
Příběh opravdického člověka je vědomou polemikou s ostentativním heroismem kanonického propagandistického díla Borise Polevého. Naznačuje ji už jemná jazyková distinkce v titulu. Slovo „opravdický“ v sobě nese jednak příznak hovorové expresivnosti, ale také určitý náznak infantility dětské mluvy (zde subjektivně promlouvá osobní paměť autora těchto řádků). To by samo o sobě ovšem bylo značným zjednodušením Vilikovského odvážného a čtenářsky náročného textu. Vazba na jednoduchost a přímočarost dětství je jen jedním z interpretačních klíčů k hlavní postavě, bezejmennému bratislavskému „středoškolskému kádru“, který si během devíti měsíců jakéhosi sedmdesátého roku zapisuje své zážitky a myšlenky. Čteme tak reflexe sebe sama, vztahu k manželce, synovi, rozvíjejícího se milostného vzplanutí ke spolupracovnici, názory na dobovou politickou situaci, na ženy obecně, výchovu, nedávnou historii. Autorovi se podařilo prostřednictvím jazykové stylizace brilantně vystihnout nejen dobový, ale nadčasový lidský typus, který svou konformností, nevědomou nesoudností kombinovanou s přeceňováním a vysokými ambicemi stál, stojí a pravděpodobně i nadále stát bude u základů každé společnosti, která si adjektivum „občanská“ do erbu určitě nedává.... celý text
Romány Literatura slovenská
Vydáno: 2014 , Větrné mlýnyOriginální název:
Príbeh ozajského človeka, 2014
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Příběh opravdického člověka. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Mé první setkání s autorem. Skvělá sonda do duše "malého" člověka, bezvýznamného hlupáka, který vám po celou dobu čtení pěkně poleze na nervy. Deník poslušného soudruha, který prostě jen "nechtěl chcát proti větru", nic víc, nic míň. Humorné i mrazivé zároveň.
Nemohla jsem při čtení nemyslet na Knihu o cintoríne od S. Tále (D. Kapitáňové). Vypravěče Knihy o cintoríne "omlouvá" jeho handicap, vypravěče Příběhu opravdického člověka neomlouvá nic. Nebo ano? Přece "příležitost je třeba chytit za rohy", "proti větru se čurat nedá", doba už je taková, muž má využít příležitosti, aby zabezpečil rodinu, je třeba pochopit čtyřicátníka, který je sice děsivě omezený, ale žije v omezené době a touží po svém štěstíčku, po femme fatale, po níž ve výtahu zůstává omamná vůně... Samozřejmě mě hrozně štve nebetyčná naivita, se kterou se vypravěč nechá manipulovat cílevědomou V. (je legrační sledovat, jak se mění ve Vikinu a Ožgajku), estébákem "Ondrou" - a možná i jinými, provokuje mě, co si do deníku píše o své manželce a ženách (šovinista!), nesnáším ho za to, jak se chová ke své matce (všimněte si - jako by to ani nebyla literární postava, je mi odporný jako skutečný člověk), hnusí se mi, jak sám sebe v jakékoli situaci omluví, očistí, jak je tupý (Pavel Vilikovský ho dobře napsal: ta postava mi hýbe žlučí), jak snadno mění názory, jak nemá žádnou sebereflexi, při udávání zvažuje jen to, jestli z udavačského dopisu nebude mít problémy...
Jakmile se vypravěč jednou zaplete do intrik, na které prostě nestačí, nezadržitelně se řítí tam, kde ho čtenář může odsoudit. Jenže. Co když to bylo prostě neodolatelné: využít každé možnosti, něco získat, něčeho dosáhnout, nebýt nulou. Ještě honem něco zažít, ještě milovat, něčeho dosáhnout, nebýt nulou... a času je tak málo. Schizofrenní výchova, vymytý mozek. "My tu krize ani nezaměstnané nemáme, jen taková krizová období když se soudruzi tam nahoře rvou, kdo bude mít větší slovo a koryto, a potom po bitvě vítězové musí uklidit poražené a zavést zase svoje pořádky." (47)
Tož dobře to napsal Pavel Vilikovský, a číst bychom to měli všichni, abychom věděli; akorát že ze čtení zůstává pachuť a otázka: obstála bych?
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Příběh opravdického člověka v seznamech
| v Přečtených | 28x |
| ve Čtenářské výzvě | 5x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 10x |
| v Chystám se číst | 15x |
| v Chci si koupit | 4x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Letmý sneh |
| 2005 |  Kôň na poschodí, slepec vo Vrábľoch |
| 1988 | Lampa s růžovým stínidlem |
| 1995 | Miesto v príbehu |
| 2001 | Večne je zelený... |
No ale když už vzpomínám, musím říct, že s tou kolaudací to nešlo jen tak, jako že hop na krávu a je tele, barák jsme zkolaudovali tuším až na potřetí. Stavbaři odvedli dost šlendriánskou práci, museli honit plán a plnit nejrůznější závazky, co si je dávaly brigády socialistické práce, tak tu po nich zůstaly křivé podlahy, že se ani nedaly pořádně zavřít dveře, popraskaná omítka na stropech, opadané kachličky a ani se nepamatuju co všecko
/.../ Starý jen chodil dokola, mudroval a chvástal se jako opilý námořník /.../ Starý měl na všecko svou teorii, nebál se přímo i politizovat. Tak mě poučoval například, že všecky tyto hospodářské země, i Amerika je nyšt proti Ukrajině, ta že drží celé Rusko. Ukrajina, Kavkaz, Japonsko, to že je všecko v jednom pásmu, tyto úrodné země. Že co si myslíte, pane kolego, proč Američani hodili tu atomovou bombu na Japonsko? No přece proto, že ...
Pavel Vilikovský: Příběh opravdického člověka (K4 2014)
#letnicteni #3K #klubklatovskychknihomolu #knihomolove #cesicitajte #K4 #18