Príbeh v dejinách přehled
Elsa Morante
Absolútna klasika talianskej literatúry. Veľkolepý román svetoznámej talianskej prozaičky Elsy Morante Príbeh v dejinách patrí medzi najvýznamnejšie diela európskej prózy 20. storočia. Vojna, jedna z najbežnejších tém prózy 20. storočia, nachádza v románe netradičné stvárnenie. Autorkin interpretácia moderných dejín sa totiž stala skutočným kameňom sváru kritiky. Morante akoby v tomto diele dospela k rezignovanému pohľadu na históriu, ktorá sa priam rozpúšťa v bezútešnosti a fatálnej nenapraviteľnosti. „Vo veľkom svete niet veľa noviniek. Ako po všetky predchádzajúce storočia ľudských dejín, aj toto storočie sa riadi nemenným princípom historického vývinu: jedni vládnu, druhí slúžia.“ Tieto slová z úvodu románu rámcujú dielo a nepripúšťajú vykúpenie: niet hranice medzi vojnou a mierom pre zatratených, každý čas ich odvieva do zabudnutia už pri narodení. Na týchto základoch Elsa Morante stavia mrakodrap spájajúci prízemie (aj temný suterén) s vrchnými poschodiami, strácajúcimi sa v nadoblačných výšinách. Takto potom treba nazerať na „protirečenia“ v historických úvodoch k jednotlivým kapitolám, na dejepisné „mýty“ a „stereotypy“, na ich „populistické“ predkladanie, na „fatalistické“ videnie ľudského údelu, na „anarchistické“ sny o rovnosti, na osudovú „absenciu komunikácie“ medzi všetkými členmi tvorstva, na „márnosť“ historickej pamäti. Pretože tieto postoje sú votkané do premyslenej osnovy zloženej z okamihov prenikavej intuície o vyššom poslaní človeka, o jeho údele presahujúcom dejinné činy. Vďaka tejto podstatnej črte dielo získava odolnosť voči pôsobeniu času. Romány Tolstého a Cervantesa, eposy Danteho a Homéra sú ľudskými posolstvami, nie obyčajnými svedectvami o období ich vzniku. A kamsi do tohto radu treba zaradiť román Elsy Morante Príbeh v dejinách.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Príbeh v dejinách. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Úžasná kniha, tak opravdová, tak plná. Postavy tak dokonale popsané, že je nejde vymazat z paměti. Autorka dokázala, že jsem se s Idou natolik ztotožnila, že mě její utrpení až fyzicky bolelo.
Název napovídá vše - my všichni jsme pouhými příběhy v historii.
Celý příběh je sestaven z příběhů lidí různého společenského postavení, kteří stojí na různých stranách - a všechny je stejně nakonec sešlape soukolí hřmoucího krveprolití. I když si myslíte, že by to přece jen mohlo "dopadnout dobře", vždycky se stane něco jiného, co vám tu jistotu vezme.
Za mě jedna z nejvíc upřímných knih, co jsem kdy četla. Až mrazivě pravdivá a přitom si uchovává jisté kouzlo.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Príbeh v dejinách v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 33x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 75x |
v Chystám se číst | 69x |
v Chci si koupit | 9x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
italská literatura osudy lidí psychologické romány matky a synové osud
(SPOILER) Poslouchala jsem italskou audioknihu v podání herečky Iaii Forte. A její přednes byl opravdu "forte", má velmi výrazný hlas, který škodil především malému Useppemu, protože z něj dělal spíš protivné než líbezné dítě, i vzhledem k jeho vadám řeči a nedovyvinutosti v mluvení. S jeho matkou Idou jsem soucítila, tahle samotářská učitelka nikdy nikomu nic zlého neudělala, a přece přišla o manžela, první syn jí utekl za jiným životem a ten druhý, ke kterému přilnula, přestože vznikl ze znásilnění, byl odmalička nešťastník, ačkoli se na svět díval upřímně radostně (a povídal si se zvířátky).
Linka s Carlem a jeho různými identitami byla poměrně zamotaná a jeho poslední scéna v knize neúměrně dlouhá, ale působivá. Možná měla vyznít i tak, že to byla poslední těžká rána pro Useppeho (vůbec mi to nejde pod prsty, chtěla bych napsat normálně Giuseppeho, ale okamžitě slyším v hlavě to umíněné dítě, které říká "No, Useppe", protože v šesti letech nechápe, jak se jmenuje).
Příběh v historii je napsaný nicméně moc hezky, i když s jistou a mnohokrát vyčítanou melodramatičností. Přílišné množství postav zemře tragickou smrtí, nikdo nenajde klid, v podstatě tam není naděje. Zajímavé je, že se nedozvíme, kdo je vypravěčka.