Přítelkyně z domu smutku přehled

21.02.2025

Před více než 30 lety jsem viděla stejnojmenný seriál. Hluboce na mě tenkrát zapůsobil. Zpětně hodnoceno to vnímám jako jedno z děl, které mě formovalo. Mě a můj vztah k autoritám, zneužívání moci a důstojnosti člověka. Seriál má hvězdné obsazení a je skutečně dobrý. Nyní jsem se dostala ke knize a jsem ráda, že jsem ji četla. Není tak barvitá, jako je seriál (který jsem si teď pustila znovu a je OPRAVDU dobrý), ale je tam mnohem více informací a asi více vypovídá o E. Kantůrkové. Kniha stojí za přečtení, stejně jako seriál stojí za shlédnutí, obojí opravdu doporučuji.

25.12.2024

Kantůrková píše o ženách, s nimiž se setkala v kriminále. Je to lidský popis těch, kteří se ocitli na šikmé ploše. Není tu ani slovo o tom, že "nespravedlivě trpěli", jak píše v komentáři přede mnou Lasička. Naopak je to lidský popis žen, popis neodsuzující (vždyť již byly odsouzeny soudem), co nejobjektivnější charakteristika žen divokých, rezignovaných, potměšilých... pro něž ovšem neplatí "to se tak někdo má, sedět v chládku."(str. 8)
A otevřené pozorování a poznávání spoluvězeňkyň a jejich činů a chování vede k zajímavým úvahám obecnějšího charakteru.
Např.: "Nedospělost, je zvláštní druh sebevědomí; a tyto sebevědomé oběti okolností mají tuhý kořínek, protože si k sobě dovedou najít lidi, kteří nesou zodpovědnost za ně." (str. 128).
Nebo: "Podstatné se odehrává v nepodstatném, podstatné je neseno nepodstatným a veliké věci jsou založeny na opovrženíhodných nicotnostech, jako je každodenní starost a běh života, a člověk ani nemusí znát pojmenování dobra, aby dobrým byl,... (str. 168)
Kniha obdivuhodná, zejména tím, jak autorka - žena vzdělaná a eticky na výši je schopna bez předsudků přijímat ty, s nimiž je nucena žit v jedné cele.