Pro hlas přehled
Vladimir Vladimirovič Majakovskij
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36854/pro-hlas-36854.jpg
3
5
5
„Výborem z výboru“ bychom mohli nazvat tuto athologii z poesie V. V. Majakovského, „nejlepšího, nejnadanějšího básníka sovětské epochy“ (Stalin). Svazek, nazvaný „Pro hlas“ (analogicky podle titulu, který dal výboru ze svého díla r. 1923 sám Majakovskij), je totiž výtahem výboru „Z díla“, jejž vydala k 20. výročí básníkovy smrti r. 1950 Svoboda. Pořadatel a překladatel prvního obsáhlého výboru i tohoto svazečku, zahrnul do knížky známé kratší poemy, jednotlivé zpěvy delších básní (na př. Vojna a svět, Člověk, Revoluce, V. I. Lenin, Správná věc), satirické a agitační verše (na př. Bajka o desertérovi) a konečně i několik překladů nových. – Svazek doprovázejí poznámky a vysvětlivky a předmluva.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pro hlas. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Dám-li stranou propagandičnost a ideologičnost (protiválečné básně z první půle knihy ještě jdou, ve druhé půli už je to místy až smutně zábavné) autorova díla, musím konstatovat, že Majakovskij to s rýmem a veršem docela uměl. Má zajímavý styl a volbu slovních spojení. No a konečně jsem zjistil, od koho pochází svého času slavný a nesmrtelný rým. "Lenin žil, Lenin žije, Lenin bude žít!" A mimo to všechno, tohle je první svazek z mé oblíbené edice, který jsem četl, v němž jsou ilustrace.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pro hlas v seznamech
| v Přečtených | 8x |
| v Knihotéce | 4x |
Autorovy další knížky
| 1947 |  Oblak v kalhotách |
| 1976 |  Pieseň lásky |
| 1945 | 150,000.000 |
| 1987 | Na křídlech revoluce |
| 1950 | Z díla |
Ano, Majakovskij byl velký básník. Uznávám taky, že kdyby čtenář ze své četby velkých moderních autorů vyloučil ty politicky zprofanované, moc by si toho nepřečetl. Ale tahle sbírka je opravdu extrémní. Do roku 1917 (básně jsou řazené chronologicky) je to bez problémů, ale pak už se autor plně vrhá do náručí agitek, za což se mu sice dostalo auta, bytu a cest do zahraničí, opravdu to ale nezestárlo dobře a dneska se to moc číst nedá. Paradoxní je také báseň věnovaná Jeseninovi, kde mu Majakovskij vyčítá sebevraždu, aby krátce nato svoje problémy se ztrátou Stalinovy přízně vyřešil naprosto stejným způsobem.
Překlad ani chválit nebudu, začínám mít pocit, že u Světové četby je jeho vysoká kvalita vlastně standard.