Prokletá a tajemná místa Čech a Moravy přehled

20.05.2018

Já se bohužel přidám k těm trochu negativním komentářům. Čekání se nenaplnilo, tajemno z knihy absolutně nesálalo.
Nejlepší částí pro mě byly beletristické úryvky legend, příběhu, které měli čtenáře navnadit na prokleté místo. Na to, aby se ptal - co se za tím skrývá? Jenže když si pak sama autorka za každým takovým příběhem podkope sama větev tím, že píše - "příběh se mohl klidně odehrát, ale vymyslela jsem si ho", tak vás nějaká chuť přejde.

Bod nahoru za titulku a fotky, kterých bych tam ale sama dala trochu víc. Chyběli mi občas mapy a plánky, protože když napíšete "v Českém Švýcarsku poblíž Kyjova", tak ti, co mají nějaké geografické znalosti se pozastaví nad tím pro někoho až oxymoronem. (ve skutečnost je Kyjov malinká část malinké obce na severu v NP)

Dohromady to na mě působilo jako taková velmi propracovaná diplomová práce - beletristicky ale hodně pod úrovní toho, co bych si představovala. Kniha měla být o prokletých a tajemných místech, takže informace typu - toho a toho roku ono stavení koupil ten a ten, mě spíš dost nudily, než že by převážil wau efekt.

Hodně - a to opravdu hodně - mi vadila ich forma. "já jsem prohledala kroniky, já jsem mluvila s tím a tím, já, já, já)
konkrétně sem koukala na větu: "Jsme v oblasti Hané, kde se mluví jinak, pro mě zvláštně" a o pár stránek dále vypráví příběh a zároveň ho nějaký pán z Kroměříže, kterému tímto autorka děkuje, překládá ten stejný příběh do hanáčtiny, protože "přišlo mi to krásné, a tak jsem vám chtěla tento jazyk zprostředkovat aspoň takto"

A jako bonbónek na závěr:
"prohledání kronik je práce na celý život. ale pokud se do toho někdo pustí, bude to stát za to."