Prosté motivy přehled
Jan Neruda
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/413687/bmid_proste-motivy-fKh-413687.jpg
4
83
83
Dám Vám to, jak to v sobě mám. Mnohé se k sobě nehodí - však co mi po tom! Radím Vám, vy zpěvy, hleď si každý sám, jak u koho kde pochodí.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Prosté motivy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)
"Liják se v okna boří -
noc divoká a děsná!
Já ležím chorý, bez sna,
a lampa noční hoří.
Světélko poloslepé,
rci, lampo malá, nač jsi tu,
bych viděl líp svou samotu,
svou bolest cítil lépe?
Mrkla si ve přístěnku:
Ej počkej, chvilku počkej jen,
já kmitám, svítím oknem ven,
těm hladovcům tam venku.
Dost jsem se rozproudila,
by liják znal, kam mráz svůj lít,
by kulich zřel, kam v okno bít,
a smrt by nezbloudila."
Pokud jsem u Nerudových básnických sbírek pociťoval jakési nihilistické chvění, tady ho spatřuji zřejmě nejzřetelněji. A taktéž musím konstatovat, že mě to zaujalo z autorových básnických sbírek doposud asi nejvíce (rozhodně nemám načteno vše). Jednotlivé básně jsou emotivními odrazy ročního období v nitru člověka, avšak nejsilnější jsou jako celek; popisují lidský život očima starce, kterému zbývá poslední rok života. Je to silná věc plná touhy - touhy po konci i po zanechání odkazu. Minimálně se mnou to pohnulo.
Tuto sbírku básní bych rád doporučil všem zájemcům o kvalitní poezii.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Prosté motivy v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 137x |
| ve Čtenářské výzvě | 9x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 29x |
| v Chystám se číst | 11x |
| v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
| 2014 |  Povídky malostranské |
| 1947 |  Kam s ním? |
| 2009 | Balady a romance |
| 1959 | Písně kosmické |
| 1941 | Hřbitovní kvítí |
Jan Neruda začal psát tuto životní bilanci, když byly mému dědovi 3 roky. A babička ještě nebyla na světě. Dnes nebo zítra (zdroje se rozcházejí) tomu bude 190 let, co se sám narodil. Čítával jsem tyto archaické verše, když jsem byl mladý, samozřejmě je mám spojeny s časy dávno zmizelými, jejichž odlesk jsem mohl zachytit ve starém mlýně na Stříbrném potoce. Je snad pošetilé, že starý básník přirovnává lidský život k ročním obdobím? Autor s binoklem na očích, v ruce hůl, kráčí krajinou, Boubín kouří z dýmky, jeho pře, kdy skácet starou vrbu je možná směšná, ale stará vrba i starý člověk už špatně spí, tak by to i v noci cítila. Trochu komické v dnešní době? Moje matka vzpomínala na dětství ve starém mlýně: To byl ráj! (Kde je ten náš?)