Prótagoras přehled

18.02.2025

Platón odkrývá v předmětném dialogu karty a vyjevuje svou podvratnost. Zbavuje se zdánlivých dílčích složek zdatnosti, totiž spravedlnosti, zbožnosti, rozumnosti, moudrosti a zmužilosti, jako slovního harampádí, s nímž si mohou bezduší odborníci na synonyma leda tak krátit dlouhé zimní večery. Jazyk přestává být kvůli své zmatečné mnohoznačnosti docela nástrojem k dosažení pravdivého poznání (jako by to snad mělo být jeho funkcí) a na jeho místo nastupuje nivelizující myšlení, které třídí jemně odstíněné hodnoty do kolonek dobrého a špatného a jazykově vnitřně diferencovanou zdatnost převádí pod jediného společného jmenovatele vědění, jehož úlohou je jen kalkulovat s libým a nelibým a posuzovat je po vzoru měřičského umění. Zdatnost a morálka se tudíž stávají věcí racionálního propočtu, kterému se navíc lze naučit, takže zdatným a morálním se může stát každý - anebo k nim lze kohokoli vychovat, ať se mu to líbí anebo ne. K tomuto závěru by urozený Platón v tehdejší historické situaci pravděpodobně nedospěl, a přece svým myšlením a dílem popustil uzdu nivelizaci hodnot a otevřel dveře dokořán nihilismu. Je zajímavé, že teprve četba platónských dialogů mi na nos pevně nasazuje nietzschovské brýle.

09.04.2022

Tady byl Sokrates casto napresdrzku s tim svym brblanim, falesnou skromnosti a hlavne slovickarenim, ktere ale nejspis v originale nebude tak markantni, cestina ma precejen v mnoha ohledech mensi rozlisovaci schopnost, a napr u ustredni zdatnosti to je patrne.
Sokratovy nesmirne ukecany vytky, ze je Protagoras moc ukecanej, jsou vtipny, obzvlast kdyz jsou z obou stran lemovany sokratovejma sahodlouhejma monologama. Ono to vubec pusobi, jakoby si tu Platon svyho hlavniho hrdinu teprve hledal