První republika 1918-1938 přehled
Anna Pravdová
Doprovodná publikace k projektu První republika mapuje vývoj předválečného umění českého a mezinárodního (od roku 1918 do roku 1942). Je koncipována jako průvodce novou stálou expozicí Národní galerie, kterou doplňují krátké texty a dobové fotografie.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize První republika 1918-1938. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Publikace k mé nejoblíbenější a podle mého názoru i nejpovedenější expozici Národní galerie, která mě hned napoprvé nadchla svým pěkným geografickým charakterem. Nezabývá se však jen vývojem, prostorovými podobnostmi i odlišnostmi a vysvětlením jejich příčin v duchu základních principů geografie umění. Přináší také vhled do kontextu zahraničních inspirací, národostních a tradicionalisticko-avangardních sporů v umění první republiky, který vytváří hezky ucelený prostorově diferencovaný obraz umělecké scény tohoto zajímavého období, které bylo i podle obsahu výstavy bohaté na krásné a originální malby.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha První republika 1918-1938 v seznamech
v Přečtených | 3x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 2x |
v Chystám se číst | 2x |
v Chci si koupit | 2x |
Zcela souhlasím s mcleod. Publikace je luxusní nejen provedením, nápaditým a pěkným grafickým zpracováním a kvalitou fotek, ale co naprosto oceňuji a jsem z toho nadšen, je právě koncepce. Nápad, udělat knihu a tedy i expozici (tedy expozici a tedy i knihu) na základě kombinace časového vývoje a zároveň topografie Prahy a Československa, nechat návštěvníka (a tedy i čtenáře) vstoupit do Aventinské mansardy a zprostředkovat mu zážitek, jaký měli návštěvníci tehdejších výstav, nebo se náhle ocitnout v Brně na Výstavě soudobé kultury, "zajet si" až do Užhorodu, to je skoro bych řekl geniální. Je to koncepce, která umožňuje sdružit autory a motivy k sobě jinak, není to "sál krajinek" a "sál portrétů" nebo "sál Toyen" (nic proti tomu nemám, a vlastně expozice ve Veletržním paláci 19. století je takto koncipována, a také vznikají zajímavá spojení), ALE toto mi přijde naprosto účelné a vypovídající nejen o výtvarnících a směrech, ale také o první republice jako místu a času, kde se výtvarná kultura také provozovala, měla své organizátory, kurátory, mecenáše, spolky, organizace a byl to živoucí organismus. Takže skutečně klobouk dolu, katalog k této expozici je skvělý a uchovává nejen vzpomínku na návštěvu galerie, ale i pocit z času první republiky, kdy výtvarničení skutečně žilo, hledalo cesty, zápasilo a o něco všem šlo. (O to smutnější je, když v obrovském a nádherném Veletržním paláci jsou jen dvě horní patra a ostatní zeje prázdnotou - jako hlavní výtvarná instituce v zemi to nedělá opravdu dobrý dojem,) A já věřím, že toto není jen dočasná expozice, ale stálá expozice.