Psí život přehled

Není to můj šálek čaje, ale byla jsem ráda, že jsem tímto mohla přispět na jezevčíka v nouzi. Jsem na druhou stranu ráda, že jsem mohla nakouknout do autorovy biografie. Jediné, co mi nesedlo, bylo, že ač mladší o 7 let než já a pamatuje si bití ve škole? To si nepamatuji už ani já !!!
Soucítím s ním s tím, že asi v obou nás je stará duše, která se s tímto světem a jeho soc.sitemi neztotožňuje a trápí se v něm. Já zaklínila v 80.kach a on v 90.kach.

12.01.2024

Na knihu jsem se těšila, jelikož jsem taky majitelka Švýcaráka, nicméně na Arim jsem nenašla žádný charakteristický švýcarácký rys. To by asi nebyl hlavní problém, spíše mi vadilo, že se autor vykreslil jako pejskař, co pustí psa na volno, s někým si povídá a psa má ZA sebou. No a ten se běhá zdravit s ostatními psy. Nesnáším procházet okolo takových psů, jsem názoru, že je to pořád zvíře a má být pod dohledem majitele, tedy vždy PŘED majitelem. Autor dále polemizuje o respektu, zároveň ale píše, že nechá psa sedět na sedačce vlaku... Jsem jediná kdo v tom vidí nerespekt k příštím cestujícím? Nemluvě o názoru, že dřív děti měly k učitelům větší respekt, protože ti je mohli bít. To byl ale spíše strach, pane Irovský, bohužel je to pořád zaměňováno. A pak nějaké "drobnosti," třeba že lidi krmí kachny suchým pečivem - já vím, že to lidi dělají, ale napsat, že někteří krmí kachny zeleným salátem, mohla mít kniha aspoň trochu edukativní rozměr.. Hodnotím jako pohádku o psech, bez hlubší přidané hodnoty..