Příběhy sráče přehled
Jaroslav Irovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/170180/bmid_pribehy-srace-170180.jpg
4
64
64
"Sráčská" trilogie série
1. díl >
Chlast, deprese, sex, problémy v práci, se ženskými, zdravím i nedostatkem peněz... a především neustálý vnitřní boj se sebou samým řeší svérázně a nekompromisně hlavní hrdina dvaceti povídek mladého talentovaného prozaika a básníka Jaroslava Irovského (*1985). Autor, často se ocitající v až tragikomických situacích, vypráví s velkou dávkou sebeironie své (hrdinovy) životní zážitky a příběhy. Jeho nadhled a naturalistický styl psaní (v počátcích tvorby byl autor ovlivněn psaním Charlese Bukowského), vás nakonec přesvědčí o tom, že ani v těch nejhorších, nejnepříjemnějších, či nejbizarnějších situacích se nemusí život brát úplně vážně. (ukázka z povídky Hank) Jana se nenechala odbýt, přisedla si opět blíž ke mně a položila mi svou malou ruku na pravou nohu. Chytil jsem ji za zápěstí a odtrhnul ji od mého stehna. Vtom se opět otevřely dveře a v nich stál mladý kluk v příšerně dlouhé fialové mikině. Byl o pár čísel menší než já a vzhledově vypadal jako žák sedmé třídy, čemuž bych se nakonec ani nedivil. Všiml si mé ruky položené na Janině zápěstí a okamžitě vytřeštil oči. „Co se to tu, sakra, děje?“ „Co asi myslíš? Hrajeme si se slečnou na maminku a na tatínka,“ odpověděl jsem s klidem, aniž bych očekával nějaký možný blížící se průser. „S mojí holkou?“ A průser byl na světě…... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Příběhy sráče. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (19)
Určitě to budete znát s hudbou, písničkami - když nějakou slyšíte, vybaví se Vám i cosi osobního, zážitky, situace, období. Podobně jsem to měl s touto knihou, když už popravdě nevím přesně jak, dostal jsem se na profil sem a četl anotaci. Docela to sedělo na mé tehdy období a já si to nutně potřeboval přečíst. Nakonec na mě kniha kouká z poličky a já se k ní po čase rád vrátím. Stejně jako s hudbou, mám tuhle knihu spojenou s určitým obdobím.
Pokud jste dosud s dílem J. Irovského neměli tu čest - dejte si rozhodně celou tuto trilogii!
Pokud je tato kniha skutečně částečně autobiografická, tak zvolený název napovídá, že se autor rozhodně nebere nijak přehnaně vážně a umí si ze sebe udělat srandu.
Knihu tvoří jednotlivé povídky, ale všechny mají stejnou hlavní postavu, takže jsem to vnímala více jako kapitoly, než jako povídkovou knihu. Hodně pobaví čtenáře, kterým podobné vyprávění sedne. Někomu dokonce může popis stagnujícího přežívání hlavního hrdiny přinést i určité uspokojení, že někdo může žít hůř než on ;-).
Příběhy sráče mě zpočátku nebavily a říkala jsem si, že tento mimořádně osobitý styl vyprávění současně s námětem knihy potřebuje své čtenáře a já mezi ně nepatřím. Postupně jsem se ale začetla a přibývalo situací, které mě pobavily. Naprosto vynikající byla poslední povídka, kde hlavní hrdina absolvuje pracovní pohovor na místo umývače nádobí.
70%
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Příběhy sráče v seznamech
| v Přečtených | 70x |
| ve Čtenářské výzvě | 12x |
| v Doporučených | 10x |
| v Knihotéce | 17x |
| v Chystám se číst | 64x |
| v Chci si koupit | 12x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
autobiografické prvky alkohol české povídky bohémský život
Část díla
- (Pseudo)stařec a moře (problémů)
- Bzzzzz
- Čistá zpověď špinavého starce
- Děkujeme, přijďte zas!
- Domin(ik)a
Autorovy další knížky
| 2018 |  ... s duší beadníka |
| 2022 | Psí život |
| 2013 | Příběhy sráče |
| 2014 | O(byčejný) život |
| 2020 | Hrobař |
Přiznávám, že při prvních stránkách jsem se lehce zalekla, je to úplně jiný styl psaní, než na jaký jsem zvyklá.
Nejvíc musím vyzdvihnout poslední dvě povídky, při nichž jsem se cestou autobusem do práce a z práce dost zasmála, až jsem málem zapomněla vystoupit :-)
Nevím, zda to bylo mým aktuálním emočním rozpoložením, ale každá povídka na mě působila trochu jinak. Povídky z první poloviny na mě působily více depresivním dojmem a musela jsem knihu občas odložit a nechat povídku "doznít". Nadsázku jsem tam moc nenacházela (ale asi jsem ji nehledala). Druhá polovina na mě působila podstatně veseleji, autor nešetřil ironií a život líčil s úžasným nadhledem.
S myšlenkou ohledně "happy endů" nemůžu jinak, než souhlasit. Je příjemné si občas přečíst něco ze života, bez příkras.
Povídky obsahují příběhy smutné, ale většinou se značným nadhledem a humorem.
Jsem ráda, že se mi taková kniha dostala do rukou.