Psychologický průvodce šachovou partií přehled
Jiří Veselý
Důležitost psychologie ve sportovním životě stále vzrůstá. Také v moderním šachu sa čím dál tím více uplatňuje psychologický přístup k problémům utkání. Často nevyhrává partii ten, kdo více rozumí šachu, a dokonce ani ten, kdo hraje lépe, ale ten, kdo má lepší nervy, kdo se umí v pravou chvíli lépe soustředit, kdo se dokáže vcítit do soupeřova způsobu uvažování, kdo dovede využít momentu překvapení, kdo je s to soupeře přimět k chybě, kdo v kritickém okamžiku partie ovládne vlastní emoce, kdo není pohodlný, lehkomyslný, zbrklý, kdo dovede využít soupeřovy roztěkanosti, váhavosti, bojácnosti nebo přemíry temperamentu, prostě kdo je s to předčit soupeře nejen po stránce čistě šachové, ale i po stránce, kterou řadíme do oblasti psychologie. 2. vydání... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Psychologický průvodce šachovou partií. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Zvláštní a zajímavá kniha. Nevychová z vás šachového psychologa, ale ukáže vám, jaké neskutečné a nevšední situace mohou v šachu nastat (nejen na šachovnici) a ukáže vám, že šachy hrají především lidí, se svými emocemi, neduhy, hříchy a problémy, náladami, radostmi a vším, co k lidem patří.
Podle mého názoru nejlepší šachová kniha Jiřího Veselého, která ukazuje šach i jinak než jen tahání figurkama. Vracím se k ní dodnes. Doporučuji všem šachistům.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Psychologický průvodce šachovou partií v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 18x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 18x |
v Chystám se číst | 3x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1981 | Šachový slabikář |
1986 | Jak hrát šachy? Knížka pro začátečníky |
1989 | Malá encyklopedie šachu |
1987 | Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských |
2003 | Český Krumlov |
Podle 2. vydání z roku 1987:
Kniha poskytuje přehled základních psychologických principů fungujících nad šachovnicí, byť místy je poněkud amatérsky podaný a některé příhody jsou spíše pro pobavení.
Rozhodně je užitečný, byť v některých ohledech trochu naivní či zastaralý. Ve věci zastaralosti mne jako rozhodčího uhodilo do očí především doporučení tah nejdříve zapsat a posléze udělat - což je postup, který dnes pravidla FIDE výslovně zakazují. Rovněž již neplatí, že jím uváděné způsoby vyrušování (např. na straně 190) soupeře jsou sice proti bontonu, ale nejsou proti pravidlům a nelze je postihnout - možná to tak bylo dříve, ale v současnosti mnoho z nich pravidla řeší a provinilec může být v krajním případě i zkontumován.