Putovanie Childa Harolda přehled

07.03.2016

Neuražte se, ale já na básničky opravdu nejsem. Když to má nějaký ten děj, dám to celkem bez protestů. Ilias s Odysseiou, Aeneis... Není problém; ani ten pro češtinu značně krabatý verš mi potíže nečiní. Ale jak tam je tohle lyrické blábolení o prdu a poezie sem a kudrlinky tam, tak je zle! Asi mě budou "jemní a útlocitní" poetové opékat na rožni: já bych Byrona zkrátka zakázala a to jeho veledílo pálila!

Už jako dítko školou povinné mě to štvalo! Dámička za katedrou hodnotí známkou cosi, o čem sama jenom slyšela! Proč z něho dělat poloboha? Jeho dílo u nás nikdo nezná, každý o něm jenom žvaní, ale přitom ho nikdy nikdo nečetl. Childe Haroldova pouť vyšla naposledy za první republiky!! A my nad ním musíme v hodinách achat a ochat, a trpět nespravedlivé známkování od kohosi, kdo o tom neví ani zbla, komu to samé dělal jeho kantor a jehož jediný zdroj k celé látce jsou jeho vlastní školní zápisky. Bezva!

Dala jsem si tu práci a za všechny, kteří úpí pod knutou poezie, jsem se rozhodla tuto metu pokořit. Standardně nečtu knihu jen abych měla "čárku" a mohla machrovat. Ale všechna ta protrpěná léta strávená ve školních škamnách křičela o pomstu! Je doba internetová, dalo to sice práci, ale povedlo se - našla jsem tento poklad pochybné hodnoty a strávila nad ním dva dny života. Pevně doufám, že to byly poslední, vpravdě poetické, okamžiky ve společnosti Byronova pochybného génia!

A závěr dvě poznámky spíše polemického rázu:
1. Kdyby to mělo hodnotu, jaká je mu obecně připisována, pak by každá generace měla svoje vydání a sem tam i nový překlad, nemyslíte?
2. Co může dát čtenáři dílo, které potřebuje jednou tak dlouhý poznámkový aparát k tomu, aby bylo alespoň z části pochopeno? A protože se mi nepodařilo dohledat žádné vydání s poznámkami, ptám se, kdo se může pyšnit, že mu alespoň z té části rozumí? A nejsou nakonec ti milci lyrického šílení tak trochu pokrytci? A celé mě to přivádí na myšlenku, zda právě tato "srozumitelnost" není tak trochu důvodem, proč celé toto veledílo upadá v zasloužené zapomnění?