Řád racrianů přehled

Četl jsem ze studijních důvodů a z hecu. Přemýšlím, jak to ohodnotit. Když je ale kniha tak špatná, že ji nedočtu, asi mi nic moc jiného než nejnižší možné hodnocení nezbývá. Skončil jsem asi u 50 strany a nemám sílu dál. Není to TAK špatné, jen to prostě vůbec není dobré. Na knize je moc poznat mládí a nevypsanost autora. Vkopíruji sem poznámky, které jsem si při čtení udělal:

Protiřečí si – v jednu chvíli mluví o několika historických případech využívání látky světla, v příští mistr Soiren neumí říct, jak se projevuje, protože nebyla dostatečně otestována, aby hned nato uvedl 2 příklady dokonalého využití.
Dobré popisy. V nich se nejvíc projeví autorův zápal – popis generátoru vč. kresby.
Opakuje se. Laurien vysvětlí, co bude dělat a autor to znovu shrne.

Pokud nemáte zatraceně silnou motivaci Řád racriánů číst, raději knihu neotvírejte. Jak píše trudoš, kniha má i plusy, ale jsou tak pohřbeny v nánosu špatného psaní, že nemá smysl je objevovat.

28.04.2017

Naivní fantasy, plná roztodivných stvůr a udatných skutků, jejímž největším prohřeškem je nudný děj. Nic proti šlechetným putovačkám, jenže Patrik Fuxa zůstal věren pouze lineární cestě za dobrodružstvím a všechno zajímavé účelově nerozvinul, čistě proto, že by pak potřeboval o dost víc stran. Což je bohužel pravda.
Jinak ale nápaditá kombinace Planet smrti a Útoku titánů. Opomenu-li tedy ignorování fyzikálních zákonů, nebo pravidel technologického vývoje. A škoda, že autor nedokázal zachytit uvěřitelnou atmosféru ztráty lidskosti, která by v případě jím stvořeného světa byla neodvratitelná.
Za hodně nešťastnou však považuji podobu slohu, především fakt, že je vystavěn v první osobě přítomného času, přičemž forma odpovídá spíše času minulému. Výhrou nejsou ani chybně používané výrazy, nebo opakování slov v průběhu jednoho odstavce. Za tvůrčí snahu ale palec nahoru. Základ by byl i k použití, pod podmínkou kompletního přepsání. Slovy klasika: „Sundat brejle, odbarvit na blond a zhubnout.“