Republika snů přehled
Bruno Schulz
Kompletní sbírka zachovaného prozaického díla Bruna Schulze.
Literatura světová Novely
Vydáno: 1988 , OdeonOriginální název:
Bruno Schulz: Proza, 1964
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Republika snů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (2)
„Otec naslouchal. Zdálo se, že se mu ucho v tom nočním tichu prodlužuje a rozvětvuje se ven z okna: fantastický korálovec, červený polyp, kolébající se v sedlinách noci.“
„Od té doby jedu, stále jedu, nějak jsem se na železnici zabydlil a oni mě tu tolerují, jak se toulám z vagónu do vagónu. Vozy jsou obrovské jako pokoje, jsou plné smetí a slámy a v těch šedivých, bezbarvých dnech jimi skrz naskrz protahují průvany.“
Kniha Republika snů v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 14x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 8x |
v Chystám se číst | 10x |
v Chci si koupit | 3x |
Štítky knihy
Část díla
- Červencová noc / Júlová noc 1937
- Dodo 1937
- Druhý podzim / Druhá jeseň 1937
- Edík / Edko 1937
- Geniální epocha / Geniálna epocha 1937
Autorovy další knížky
2012 | Skořicové krámy (15 povídek) |
1999 | Sanatorium na věčnosti & Fragmenty |
1988 | Republika snů |
1968 | Skořicové krámy (27 povídek) |
1989 | Škoricové sklepy / Sanatórium v zásvetí (28 poviedok) |
To jsem se zase nechal napálit. Prý magický realismus. Tak ano, v pár povídkách (nejvíce asi v samotných Skořicových krámech ta jeho procházka nocí) se nachází. V jiných povídkách si pěkně hraje se slovy, neotřelými přirovnáními apod., to jako ano. Ale málo platné, když z toho všeho nakonec vyleze akorát podivná fixace na otce, u něhož si nebyl jistý, jestli ho má rád, nebo je hoden výsměchu, neujasněná sexuální orientace (hned v první povídce je homosexuální závěr, jindy se tře o vlastní sestru) a celkově je to takové sebestředné, bez empatie. Povšimněte si, že o druhých lidech zde moc nepíše, a pokud, tak povrchními popisy s častou estetikou ošklivosti. Na to, že je to Polák, mi zde chybělo i nějaké polské podhoubí, obzvláště náboženské, a docela mne překvapila povídka o židech, jako by je snad viděl prvně. Takže ano - pár magicky realistických obrazů v souboru najdeme, ale nestojí to za to, nic moc to člověku nedá. Zvlášť, když to porovnám třeba se Sto roků samoty, kde čtenář s postavami žije a dýchá a chápe je i lituje. To tady chybí.