Podzemí přehled

14.01.2020

Jak vypadá práce snů každého autora na AO3 a FFnet? Jako psaní fanfickci na videoherní sérii, a ještě za prachy. Legálně.

Za mě (prozatím) rozhodně nejlépe zpracovaná kniha – uvidíme jaká bude Nemesis.

Resident Evil dal S. D. Perry do ruky mocnou zbraň v podobě celého univerza plného zombie, mutantů, intrik ďábelských korporací, bandy snílků bojujících za lepší zítřky a hlavně obrovského tvůrčího potenciálu. Na druhou stranu jí adaptace vázané přímo na dané hry nesmírně svazovaly ruce (ahoj, prostoduchý první díle). Tady v Podzemí tajné laboratoře se mohl naplno projevit její vypravěčský um – přestože děj není kdovíjak sofistikovaný, rychle odsýpá, baví a „akce“ občas i působí, že v ní jde o víc, než jen ratatata a ka-booom.

Skvěle je vykreslen mizera Reston – takhle nějak jsem si představovala, že bude vypadat popis Weskera (který je ve hrách jinak úžasně charismatický záporák), že se mu pořádně dostaneme do hlavy a uvidíme, jak moc velký parchant je. Naopak hlavní hrdinové se nám kvůli svému počtu víceméně smrskávají na pouhé figurky pobíhající se zbraní kolem a páchající dobro, ale dávám plus za Leona (kromě něj a Chrise mě žádná z „dobrých“ postav nijak zvlášť nebaví, ženské mi chvílemi přijdou až otravné). Motivace (teď už ne tolik) záhadného pana Trenta jsou… no jak vyšité z béčkového akčňáku, ale proč ne.

Taky se mi líbilo, že cca v poslední třetině knihy si někdo (Překladatelka? Korektor? Redaktor?) konečně uvědomil(a), že konzole není konzola a začal(a) ji správně skloňovat. Ale probůh, zas a znova se tam všichni jen kření...