Říše strachu přehled
Michael Crichton
V Los Angeles má být za několik týdnů zahájena Konference o náhlé změně klimatu, kterou pořádá významná ekologická organizace NERF. Horečné přípravy konference však naruší podivné chování hlavního sponzora NERF, milionáře George Mortona: ten v jakémsi pomatení mysli zpochybní činnost organizace a odmítne ji nadále finančně podporovat. Hned nato po zběsilé jízdě autem havaruje, a ač jeho tělo není nalezeno, vše nasvědčuje tomu, že zemřel. Materiály objevené v Mortonově domě dají do pohybu téměř planetární honičku – hrdinové románu se pokoušejí v Antarktidě, na Šalamounových ostrovech, v arizonské poušti i na jiných, často exotických místech zabránit sérii uměle vyvolaných přírodních katastrof… Vydání druhé... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2011 , Knižní klubOriginální název:
State of Fear, 2004
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Říše strachu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (46)
Svůj komentář k této knize bych rozdělil na dvě části.
Samotný příběh je podle už zažité šablony, kdy nějaký odborník a s ním pár laiků řeší vážný problém na Zeměkouli a pokud se jim nezadaří, bude to mít pro světovou populaci nedozírné následky. Pro vyřešení tohoto problému je potřeba cestovat napříč několika kontinenty a řešit vše v rozsahu hodin až několika málo dní. Já bych to nazval pohádka pro dospělé. Pár už jsem jich četl a některé z nich byly lepší, napínavější a propracovanější. Autor se s příběhem moc nepáral, hlavní pro něj bylo něco jiného. Za příběh bych dal tak tři *.
Ta druhá a podle mě nosná stránka knihy je autorův postoj k ideologii a doktríně globálního oteplování protlačované "elitami naší společnosti", podporované mnoha známými osobnostmi a podpírané mnoha "figurkami" vědeckého i pseudovědeckého světa. Autor se tomuto tématu věnoval bezpochyby mnoho let a měl potřebu už před téměř 20 lety se k této problematice vyjádřit. Za to i za způsob, jakým to udělal, má můj obdiv.
Pokud se posuneme o těch 20 let do současnosti, tak lidé zajímající se o dění kolem sebe vidí, kam se vše posunulo.
Spíše než jako dobrodružný román knihu vnímám více jako populárně-vědecký popis problematiky, která už několik desetiletí hýbala a stále hýbe naším světem.
Autor vyjádřil určité pochybnosti o tom, zda pojem globální oteplování si zaslouží tolik pozornosti. A zároveň s velkou znalostí věcí kolem a v pozadí poukazuje na to, že i v této problematice je třeba za vším hledat peníze a za penězi elity a jejich záměry.
Pro mě velice zajímavá kniha z pohledu popisu technických detailů, samotný příběh trochu slabší. Autora a jeho knihy budu vyhledávat i nadále, pořád mi ještě pár jeho knih zbývá k přečtení.
Hlavní myšlenka a sdělení této úžasné knihy od geniálního Michaela Crichtona je o tom jak ti co jsou v zákulisí, mají neustálou potřebu ovládat ostatní lidi, a čím je nejlepší ovládat než strachem. Celou druhou polovinu 20. století Západ strašil Východem a Východ Západem a po pádu Železné opony najednou vzniklo vakuum které bylo postupně vyplněno strachem z klimatické změny a jak vidíme v dnešní době tak se jim to výborně daří, EU se toho chopila s takovou vehemencí, že kam se na ně hrabou komunisti se svým poručíme větru, dešti.
Nedávno jsem viděl video s nějakou vysoce inteligentní mladší ženou, která zvažovala jestli mít děti, protože neví jestli neshoří než vyrostou, nejspíš nějaká kámoška Svaté Gréty, to je názorný příklad jak vyplachování mozků i díky zprofanovaným médiím funguje.
Klimatické změny samozřejmě probíhají, ale ty probíhaly po celou existenci Země a lidé se prostě musí přizpůsobovat, současné stoupání teploty je naprosto normální, protože kolem roku 1850 skončila malá doba ledová a prostě se od té doby otepluje, to je normální cyklus.
O tom jak funguje strašení médii uvedu příklad, našel jsem článek o tom jak v Grónsku roztálo za jeden rok 532 gigatun ledu, to je 532 miliard tun, 66 tun na každého obyvatele planety, ty čísla vypadají opravdu hrozivě, ale stačí si zjistit že Grónský ledovec obsahuje 2 500 000 až 2 600 000 gigatun ledu a hned to vypadá jinak, znamená to že by trvalo zhruba 4699 až 4887 let než by celý roztál, v případě Antarktidy odtálo za rok 252 gigatun ze zhruba 22 000 000 to je 0,0011 %.
Na závěr budu citovat z knihy. Věř mi - v Evropě náhlou změnu klimatu prosadíme ještě snadněji než ve Spojených státech. Stačí, když to necháme na Bruselu. Protože byrokrati do toho půjdou, pochopí výhody tohoto posunu priorit. A to napsal autor už před dvaceti lety, jak předvídavé.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Říše strachu v seznamech
| v Právě čtených | 8x |
| v Přečtených | 286x |
| ve Čtenářské výzvě | 4x |
| v Doporučených | 24x |
| v Knihotéce | 149x |
| v Chystám se číst | 94x |
| v Chci si koupit | 17x |
| v dalších seznamech | 3x |
Autorovy další knížky
| 1993 |  Jurský park |
| 2008 | Kmen Andromeda |
| 1994 | Pojídači mrtvých |
| 1998 | Koule |
| 2006 | Říše strachu |
Hlavní postava příběhu - zřejmě autorův pokus o jakéhosi "Jamese Bonda..." Ovšem tam, kde tehdy bez mrknutí oka působil Sean Connery, opravdu jako drsoň a zachránce planety..., tak Evans mi zde, v rámci své akčnosti..., vyloudil několikrát nefalšovaný úsměv na tváři. Jemu jsem fakt moc nevěřila ani jeho urputnost, ani tu jeho akčnost...
Co se hlavního tématu - globálního oteplování týče... Tak zde mě tato kniha nechala zcela chladnou. Nakonec díky klimatologii + dnešním, moderním archeologickým studiím, průzkumům je prokázáno, že bylo na Zemi párkrát líp, ale i hůř...
Kniha mě v ničem neurazila, ale ani v ničem zvlášť nenadchla.