Rituál Turínského koně přehled
Martin Skořepa
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399087/bmid_ritual-turinskeho-kone-7fm-399087.jpg
4
47
47
Když už vaši blízcí nezvládnou odečíst od stovky sedm. V televizních reklamách je stárnutí zobrazováno jako doba, kdy se vám tu a tam objevují šediny, ale pokud polykáte příslušné doplňky stravy, můžete zlézat Alpy a hrát si na honěnou s houfem růžolících vnoučat. Martin Skořepa zná jiné stárnutí. Próza Rituál Turínského koně ukazuje příznačné starosti padesátníků: odcházení rodičů i vlastní chátrání. Soužití syna po onkologické operaci a alzheimerické matky je bolestivé, utrápené, banální i plné každodenních drobných zápasů, kdy vás tělo postupně vyloučí z „normálního“ života. A jako by to všechno nestačilo, jsou tu ještě dvě roviny, v nichž se zápas s tělesnem odehrává: víra a homosexuální sadomasochismus. Skořepův hrdina nechce dojímat ani šokovat, je sebeironický a vtipný, nevyžaduje od čtenářů soucit ani účast. Jen nutí přemýšlet o těle a o duši.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rituál Turínského koně. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Styl vyprávění, který mi skvěle sedl. Mám rád tuhle sarkastickou citlivost. Tíživé téma, odlehčené podání. Na to, že je to debut, hodně vyspělé. Škoda, že autor už nic nenapíše.
Rakovina, altzeimer, homosexualita, víra, BDSM... takhle to zní dost přeplácaně. V autorově podání to ale zní jako život.
Ke konci se setkávám s autorem v mém oblíbeném klubu a přemýšlím, zda-li jsme se mohli potkat i v reálu.
Související novinky (1)
Knižní novinky (11. týden)
10.03.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rituál Turínského koně v seznamech
| v Přečtených | 60x |
| ve Čtenářské výzvě | 11x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 24x |
| v Chystám se číst | 34x |
| v Chci si koupit | 4x |
Rituál Turínského koně
konfesijní zápisky? stylizované úvahy? možná, rozhodně ne román... text, pokud chce být beletrií (a to chce, protože metaliterární prvky nárazově obsahuje), je formálně i obsahově nedotažený (tištěn je obrovským tučným písmem a s velkým okrajem, aby vydal na knížečku i tak útlou jak žiletka), mluvčí se neobrací k adresátovi s nějakým sdělením, naopak se obsedantně zabývá sám sebou a spoléhá na svůj cynicky groteskní životní osud a výlučnost prostředí, v němž se pohybuje: stárnoucí homosexuál a masochista se musí po rakovině konečníku (ten je mu zašit a na břiše upraven vývod) vzdát oblíbených BDSM hrátek v nějakém soukromém klubu pro menšiny, tak se začne hledat v katolické víře a pseudojungiánských příručkách; otec, který ho zavrhl, už zemřel s demencí a matka s ní k brzké smrti spěje, přesto si ji vezme domů z LDN a pokouší se o ni starat... to je jistě smutné i hodné obdivu/soucitu (?), ale nic víc... mluvčí nedospívá k žádnému řešení, poznání, obratu ve smýšlení... nevím, co si z toho vzít