Rok kohouta přehled
Tereza Boučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/212283/mid_rok-kohouta-212283.jpg
4
762
762
Nový, autobiograficky laděný román je drásavě upřímná výpověď ženy, které se rozpadne život a ona hledá sílu, s níž by ho dokázala znovu poskládat dohromady.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rok kohouta. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (141)
Tohle pro mě bylo hodně těžké čtení. Moc pozitivního v tomhle příběhu není, autorka se hodně utápí ve svých bolestech a nemožnosti změnit chod věcí a povahy svých synů, jejich geny.
Já nemám ráda knihy, kde si postavy pořád jen na něco stěžují, a nesnaží se s tím něco dělat. Vážně jsem přemýšlela nad tím, že knihu odložím a nechám ji nedočtenou. A pak mi to došlo: autorka s manželem se opravdu snažili, vychovávali kluky, jak nejlíp uměli, ale jejich geny prostě změnit nešlo. A i když se jim teď snažili sebevíc vysvětlovat, jaké bude mít jejich jednání následky, stejně to ničemu nepomohlo. Ta snaha probíhala především před tím, než se autorka uchýlila k psaní deníku, který ji měl pomoci z jejích úzkostí spojených s neustálým stresem a strachem o to, co se stane tentokrát. Tahle kniha vznikla pro ni v tom nejhorším období, kdy už prostě nevěděla, jak dál.
Nejvíc mi při čtení pomohlo povznést se nad tu všeobjímající depresi a víc si užívat samotný styl psaní a vnímat v něm jedinečnost tohoto literárního díla. Za tohle těch 332 stran stálo.
Komentář píšu po mnoha letech po přečtení. Ano, měli by si to přečíst všichni adoptivní rodiče a lidé uvažující o osvojení dítěte. Je tam krásně vidět, že do určité míry "rizikový podnik" rodičovství se v případě rodičovství adoptivního stává ještě mnohem rizikovějším. Je to tak z řady důvodů. V případě rodiny paní Boučkové toho bylo u adopce hodně špatně. Na všech stranách. úřadů i paní Boučkové a jejího manžela. To nemyslím jako kritiku. Jiné děti či dítě by třeba zvládla.
Adoptovat dítě není jednoduché a nemusí to dopadnout dobře. Znám několik rodin s už dospělými adoptovanými dětmi, jo a také jsem adoptivní matka, dnes už dospělého syna.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rok kohouta v seznamech
| v Právě čtených | 6x |
| v Přečtených | 1 216x |
| ve Čtenářské výzvě | 111x |
| v Doporučených | 80x |
| v Knihotéce | 247x |
| v Chystám se číst | 308x |
| v Chci si koupit | 42x |
| v dalších seznamech | 7x |
Štítky knihy
adopce autobiografické prvky Romové, cikáni krize středního věku manželská krize tvůrčí krize rozpad rodiny
Autorovy další knížky
| 2008 |  Rok kohouta |
| 1990 |  Indiánský běh |
| 2016 | Život je nádherný |
| 2013 | Šíleně smutné povídky |
| 2024 | Dům v Matoušově ulici |
Velice si vážím autorčina počinu, napsat o svých strastech a depresích, které ji přivodily adoptované děti, když dorostly do pubertálního věku. Stali se z nich přes veškerou péči nezvladatelné a kriminální osoby. Zřejmě si vše představovala na počátku v růžovějších barvách... Žel, stalo se. Oceňuji její přímočarost a schopnost řešit každý problém ihned a důkladně. Doporučila bych tuto knihu všem, kteří zvažují adopci dítěte.