Rok kohouta přehled
Tereza Boučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/411128/bmid_rok-kohouta-b5O-411128.jpg
4
774
774
Autobiograficky laděný román je drásavě upřímnou výpovědí ženy, které se rozpadne život a ona hledá sílu, s níž by ho dokázala znovu poskládat dohromady. Hovoří o rozpadu rodiny i o dalších krizích, tvůrčí a osobní, které se říká krize středního věku. Tereza Boučková z nich hledá východisko bolestně, ale taky nekompromisně, především k sobě. Rok kohouta je cesta od naprosté beznaděje k osvobodivé odvaze... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rok kohouta. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (143)
Autorka čtenáře otevřeně a upřímně seznamuje s tím, jaké to je, když adoptuješ děti z problémového prostředí. Právě ta otevřenost dělá tu knihu čtivou a zajímavou. Musí to být hrozné zklamání, hrozné prozření, když děláš vše co můžeš ale geny nakonec vše převálcují. Určitě stojí za přečtení.
Velice si vážím autorčina počinu, napsat o svých strastech a depresích, které ji přivodily adoptované děti, když dorostly do pubertálního věku. Stali se z nich přes veškerou péči nezvladatelné a kriminální osoby. Zřejmě si vše představovala na počátku v růžovějších barvách... Žel, stalo se. Oceňuji její přímočarost a schopnost řešit každý problém ihned a důkladně. Doporučila bych tuto knihu všem, kteří zvažují adopci dítěte.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rok kohouta v seznamech
| v Právě čtených | 8x |
| v Přečtených | 1 234x |
| ve Čtenářské výzvě | 114x |
| v Doporučených | 80x |
| v Mé knihovně | 254x |
| v Chystám se číst | 312x |
| v Chci si koupit | 42x |
| v dalších seznamech | 8x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Štítky knihy
adopce autobiografické prvky Romové, cikáni krize středního věku manželská krize tvůrčí krize rozpad rodinyAutorovy další knížky
| 2008 |  Rok kohouta |
| 1990 |  Indiánský běh |
| 2024 | Dům v Matoušově ulici |
| 2016 | Život je nádherný |
| 2013 | Šíleně smutné povídky |
Kniha se mi nelíbila. Vlastně mě dost rozčilovala a dočetla jsem ji jen kvůli tomu, že jsem zvyklá knihy neodkládat, ale bylo to pro mě utrpení. Černobílé vidění světa, samé stížnosti a ublíženost. Když odhlédnu od hlavní dějové linky, je signifikantní, že autorka má problém v podstatě se všemi. Stále se k ní někdo chová nespravedlivě a ošklivě, stále se cítí nedoceněná, všichni okolo jsou blbci, kteří nevidí, jak je skvělá. No... na knihu jsem se těšila a plánovala jsem číst i další knihy autorky, hodně rychle jsem si to ale rozmyslela. Jestli něco nemám ráda, je to věčné fňukání, kňourání a sebelítost, tento styl opravdu není pro mě. Jo a taky se mi hodně nelíbí to házení Romů do jednoho pytle. Nepopírám, že autorka může mít zkušenost špatnou, ale to paušalizování prostě neberu, jen to prohlubuje už tak dost silný rasismus v českém prostředí.