Rozhovory přes rozbouřené doby přehled
Eva Bobůrková , Petr Placák , Petr Vizina , Jiří Leschtina
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/425619/bmid_rozhovory-pres-rozbourene-doby-wxE-425619.jpeg
4
22
22
Jak a v čem se proměnil prostor svobody v naší zemi v uplynulých třiceti letech? V jakém stavu se nachází svoboda jak společenská, tak osobní? Kniha dvanácti rozhovorů s významnými osobnostmi politického a kulturního života předkládá reflexi „prostoru svobody“ v současné české společnosti. Všichni účastníci rozhovorů mají blízký vztah k procesu demokratizace našeho státu, někteří se na něm přímo podíleli. Disidenti a politici Luboš Dobrovský a Petr Pithart a novinář a spisovatel Aleš Palán patřili k signatářům Charty 77. Ústavní právník Jan Kysela zastupuje novou generaci nekomunistických právníků, jako odborník a pedagog se zasazuje o dodržování ústavy a ústavních zvyklostí. Profesor historie a mezinárodních vztahů Igor Lukeš se zaměřuje na dějiny a politiku střední a východní Evropy 20. století a napsal mj. knihy Československo mezi Stalinem a Hitlerem či Československo nad propastí. Šimon Pánek, spoluzakladatel humanitární organizace Člověk v tísni, byl coby studentský aktivista během sametové revoluce vůdcem několika stávek proti režimu. Politický komentátor Jiří Pehe pracoval jako ředitel Politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla a ve svých textech se dlouhodobě zaměřuje na politický vývoj ve střední Evropě. Spisovatel Mark Slouka zachytil příběhy českých politických emigrantů, k nimž náležel i jeho otec, novinář a politolog Zdenek Slouka. Americký historik Timothy Snyder je autorem knih Krvavé země a Černá zem, věnovaných stalinskému i nacistickému teroru ve východoevropských zemích. Dokumentaristka Olga Sommerová v řadě svých filmů mapuje léta politické perzekuce (např. v cyklu Ztracená duše národa nebo v triptychu o Chartě 77). Přírodovědec a římskokatolický kněz Marek Orko Vácha, v listopadu 1989 stávkující student, se specializuje na otázky lékařské a environmentální etiky, píše knihy o morálce, víře, svobodě jednotlivce i společnosti. Michael Žantovský patřil k zakládajícím členům Občanského fóra, působil jako poradce prezidenta Václava Havla a dnes je ředitelem Knihovny Václava Havla. Rozhovory s předmluvou nakladatele Aleše Lederera vznikly u příležitosti třicátého výročí sametové revoluce a založení nakladatelství PROSTOR, které se stalo přímým nástupcem samizdatové edice Prostor a stejnojmenné revue, vycházející od roku 1982. Autory rozhovorů jsou novináři Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák a Petr Vizina. Kniha vychází s bohatým fotografickým doprovodem.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rozhovory přes rozbouřené doby. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Vůbec nevím, co mne vedlo k zakoupení knihy, ale rozhodně nelituji. Rozhovory s lidmi, kteří mají co říci a za kterými je kus práce. Určitě bych se chtěl dozvědět ještě více, někdy (velmi ojediněle) to bylo mírně frázovité, ale celkově nádhera. I když ne se všemi a se vším souhlasím, ale pohled zvenčí Timothy Snydera, Igora Lukeše a Marka Slouky velmi podnětný. Až bych rád všechny tyto názory konfrontoval s celým politickým spektrem, protože tam mi připadá, že slyším jen samé líbivé (úměrně cílové skupině) fráze. A ještě rozhovor s Janem Kyselou bych vytáhl. O Petru Pithartovi jsem věděl, Luboš Dobrovský bylo velmi milé překvapení. Pan Lederer udělal radost nejen sobě, ale i mnoha dalším.
Ke knize nakladatelství PROSTOR mě přivedl rozhovor s Lubošem Dobrovským, který nedávno zemřel. Až u příležitosti jeho smrti jsem zjistila, o jak zajímavého a inspirativního člověka se jednalo – a také, že v knize Rozhovory přes rozbouřené vody s ním vyšel obsáhlejší rozhovor.
Z osobností, které jsem před přečtením knihy vůbec neznala, mě velice zaujal Mark Slouka, který se po šedesáti letech života v Americe vrátil do své rodné vlasti. Na naši českou realitu se tedy dívá zvenku a navíc dokáže velice plasticky „zevnitř“ popsat realitu života v současné Americe. Rozhovor s ním má příznačný název „Pod hladinou americké společnosti teče řeka samoty“.
Když knihu srovnám s dalšími knihami rozhovorů, které vyšly v roce 2019, zaujaly mě kvalitní černobílé fotografie všech osobností, které knihu zajímavě graficky doplňují, aniž by vyžadovaly tisk na křídovém papíře. Dále jsou velice kvalitně napsané úvodní medailonky k jednotlivým osobnostem. Zajímavý byl v knize i ženský podíl: Olga Sommerová jako jedna z osobností, autorka rozhovorů Eva Bobůrková a editorka knihy Denisa Novotná.
A teď už nezbývá než dát slovo Luboši Dobrovskému:
V poslední době zejména někteří mladší historici razí tezi, že dobu normalizace už nelze chápat jako totalitu, protože oponenti nebyli popravováni, odsuzováni na doživotí ani k desetiletým a delším trestům. Co na to říkáte?
Dost mě to rozčiluje. Co znamená totalita? Že všichni děláme to, co si přejí držitelé moci, zejména ti, s nimiž mravně vlastně nesouhlasíme. Když takového stavu společnosti dosáhneme bez toho, že někoho popravíme, zastřelíme, dáme do koncentráku, tak jsme dosáhli daleko vyššího stupně totality než v době, kdy jsme například popravovali doktorku Horákovou. V době, kdy stačí mít pocit, že když nebudu aspoň navenek dávat najevo soulad s držiteli moci, nedostanu výjezdní doložku, tak jsme dosáhli totality, jakou si ti, kteří totalitu zaváděli v počátku padesátých let, neuměli ani představit. Husákovská normalizace byla naprosto vrcholnou totalitou. Něco podobného se začíná projevovat za vládnutí Miloše Zemana a Andreje Babiše. Takový stav znemravňuje společnost.
Související novinky (1)
57 nových eknih zdarma ke stažení
22.02.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rozhovory přes rozbouřené doby v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 22x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 1x |
| v Mé knihovně | 19x |
| v Chystám se číst | 13x |
| v Chci si koupit | 3x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Autoři knihy
česká, 1963 Petr Placák
česká, 1964 Petr Vizina
česká, 1967 Jiří Leschtina
česká, 1956
Petra Pitharta nevyhledávám, ale výjimečně jsou jeho názory a vyjádření v "normě", která zvedá knihu o třídu výše. Oceňuji zpovídané za jejich přiznání, že ne vše bylo a je dle jejich původních představ a také to že plno rozhodnutí bylo mylných a nenapravitelných. Spousta informací je již dnes volně dostupných a pro mne je tato kniha bylo pouze bezcenné doplnění "naší historie".