Rozhovory s Voskovcem přehled

03.07.2021

U nás neprávem zapomenutá osobnost z dua V+W.

30.07.2020

Dělám to na DK prvně, že připojuji ještě jeden komentář. Po přečtení Faustových skleněných hodin, cože je kniha zachycující začátky Voskovce a Wericha, tedy období let 1922-29 jsem objevil v edičním komentáři pořadatelů jednu perlu, kterou jsem zřejmě v této knize přehlédl.
Jiří Voskovec tam vypráví o všem co se dělo v kulturní oblasti v Praze, a to po jeho návratu ze studií ve Francii.
Cituji: " Jan systematický nikdy nebyl, byl pracovitý, energický a když ho to začalo i bavit, byl výkonný. Leč organizaci práce jsem mě vždy na starosti já. První aktivitou Jana na veřejnosti byla spolupráce s časopisem Český filmový svět. S nabídkou na jeho redaktorské místo přišla paní Zdena Smolová, známá mezi bohémy jako Zet Molas. Možná měla s mladičkým studentem zcela jiné než literární úmysly, to se mi nesvěřil. Jeho úkolem bylo převyprávět děje zhlédnutých filmů, dostal novinářskou legitimaci a viděl každý týden asi 20 filmů. To ho moc nebavilo. Byl nejvíce potěšen tehdy, když se mu podařilo do textu propašovat nějakou ptákovinu. Třeba - Šťastný konec vyžádá si smrti Irenina chotě, jenž zabit spadlým lustrem dělá místo jejímu bratránci (Film Kletba starého zámku-recenze z prosince roku 1924). Redakce časopisu neměla pro tyto experimenty pochopení a Jan po dvou číslech dostal padáka. Nahradil jej Vítězslav Nezval."
Když čtu občas recenze současných uváděných filmů, schází mi u nich šarm Jana Wericha.