Čarodějnické runy přehled
Jane Welch
Runová magie série
< 3. díl
Obránci Torra Alty nezadržitelně prohrávají nerovný boj s barbarskými dobyvateli a ledový dech krutého boha barbarů Vaal-Peora zakrátko zmrazí celou Belbidii. Válečné runy, chránící pevnost, byly zákeřně poškozeny. Čas, který mají Caspar, Brid a Hal na nalezení Oka druidů, se tak povážlivě zkrátil. Teď mají navíc další mocné nepřátele, kteří touží po Oku druidů – bráně do normálního světa smrtelníků. Brid se nešťastnou souhrou okolností podaří probudit netvory z Jiného světa a vše vypadá beznadějně…... celý text
Literatura světová Fantasy
Vydáno: 2001 , Fantom PrintOriginální název:
The Runes of Sorcery, 1997
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Čarodějnické runy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Čarodějnické runy v seznamech
v Přečtených | 22x |
v Knihotéce | 16x |
v Chystám se číst | 2x |
v Chci si koupit | 2x |
v dalších seznamech | 1x |
Trojice mladých hrdinů z Torra Alty pokračuje ve svém hledání magického artefaktu, jehož moc je jedinou nadějí pro barbary ohroženou Belbidii. Jane Welch se bravurně popasovala s nástrahami žánru a v závěrečném díle Runové magie nám servíruje plnokrevný příběh, v němž nechybí třesk mečů, napětí, krev a slzy, ale ani romantika dlouhých pohledů do očí a hřejivých pohlazení. Vybalancované to má více než dobře, takže její hrdinové jsou po celou dobu pod tlakem, ani nápad, že by utonuli v sladkobolném rozjímání. Byť je řešení hádanek, s nimiž se Caspar, Hal a Brid musejí potýkat, spíše dílem náhody, než intelektuálního úsilí (i když oni by nejspíš tvrdili pravý opak), vede jejich cesta v podstatě přímo k cíli a nikde neškobrtá. Na druhou stranu jim autorka nastražila v kontrolních bodech tolik léček a záludností, aby bylo pořád co dělat a děj nikde nestál. Finále je sice očekávané (bylo by velkým překvapením a porušením tradic, kdyby se odehrálo jinak), ale vlastně to vůbec nevadí, protože „…a žili šťastně až do smrti“ má pořád sílu výpovědi a po dobře odvedené práci přináší pocit uspokojení všem zúčastněným.