Růže sama přehled
Muriel Barbery
Křehký příběh o ženě, která spolu s objevováním zenových chrámů a zahrad nalézá i sebe samu Francouzská botanička Rose přijíždí poprvé do Japonska, aby se zde seznámila s poslední vůlí svého otce Harua, obchodníka s uměním, s nímž se nikdy nesetkala. V Haruově domě v Kjótu poznává řadu jeho přátel — hospodyni Sajoko, řidiče Kanta, otcovu starší anglickou přítelkyni Beth nebo věčně opilého hrnčíře a básníka Keisuka. Především se však seznámí s otcovým belgickým asistentem Paulem, který ji provádí po zenových zahradách a buddhistických chrámech podle plánu, jejž pro ni otec sestavil. Rose postupně začíná přijímat japonskou část své identity a poznávání japonské kultury se tak stává cestou nejen k otcově osobnosti, ale především k sobě samé. ––– Tento krátký román napsaný jako báseň v próze je protkaný starobylými legendami, jež se jim vinou jako nekonečná touha lidstva najít svou identitu. — Happinez Barberyová nás bere na fascinující cestu, bohatou na zážitky, inspirovanou poezií duše a japonského světa, který nám představuje citlivě, s úctou a špetkou nostalgie. — La Libre Culture Román odráží rafinovanost japonského umění žít dokonce až na úrovni uspořádání slov: sled kapitol připomíná klidný rytmus čajového obřadu a jeho rituály. Architektura vět noří čtenáře do příběhu, který je ve své obrazotvornosti zábavný, znepokojivý i velmi něžný. — Franceinfo Culture... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Růže sama. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (59)
Knihu jsem zprvu chtěla odložit, ale přemohla jsem se a dočetla do konce. Připadala mi tak hluboká a pesimistická, až jsem z ní málem dostala depku. Hlavní hrdinka byla obzvlášť nesympatická a jednala nelogicky. Nakonec vše dobře dopadlo, ale víckrát ji číst nebudu.
Medzi japonskou a naratívnou časťou príbehu sa týčila akási stena a namiesto toho, aby sa dopĺňali, pre mňa pôsobili rušivo. Nevedela som zbaviť pocitu, že je to celé trochu nasilu napasovaný obraz Japonska očami západného človeka. Klasický pokoj, pomalý život, hĺbavé úvahy, čajové rituály, chrámy, múdry starý šikmooký dedko atď. Hlavná hrdinka bola nesympatická, ale dobre napísaná. Iné postavy občas pôsobili vyslovene ako nejaké figuríny a často boli rovnako vyumelkované ako popisovaná krajina. Na druhej strane to malo neopísateľnú atmosféru a podvedome ma to upokojilo...
Související novinky (2)
Knižní novinky (19. týden)
09.05.2021
Knižní novinky (15. týden)
11.04.2021
Citáty z knihy (2)
„"Stromy jsou vězněny zemí, a přitom jsou možnostmi života... tvoří je kořeny i vzlet, tíha i lehkost, schopnost konat navzdory uvěznění."“
„"Třešňový květ má v sobě sílu, kterou maskuje krásou. Ale ve skutečnosti svou bujností a nespoutaností dokazuje nelítostnou touhu, nutkání žít, chuť to zkusit, nebo zemřít." "Nakonec ale zemře." "Ano, nakonec se umírá, takže je dobré nechat život, ať se nedrží jen napsaného scénáře, ale taky trochu improvizuje."“
Kniha Růže sama v seznamech
v Přečtených | 253x |
ve Čtenářské výzvě | 40x |
v Doporučených | 11x |
v Knihotéce | 103x |
v Chystám se číst | 140x |
v Chci si koupit | 22x |
Štítky knihy
buddhismus Japonsko francouzská literatura japonské zahrady rozdílné kultury sakrální architektura duchovní cesta
Autorovy další knížky
2008 | S elegancí ježka |
2021 | Růže sama |
2009 | Pochoutka |
2019 | Život elfů |
2023 | Nesčetně hvězd |
Nádherný príbeh. Poetické, pomalé, hĺbavé a zároveň, hoci máte pocit, že príbeh plynie len po povrchu, tak sa tam dajú nájsť nádherné aj hlboké myšlienky. Hlavná hrdinka nebola žiadna hviezda, nebola sliečko, bola ududraná a často podráždená pre hlúposti, ale ono to tak nejak patrilo k tomu prerodu, ktorý plynie celou knihou. Páčilo sa mi spoznávať Japonsko aj takto, skrz tento príbeh a užívala som si každú stránku. Niekoľko myšlienok z knihy som si aj poznačila a rada sa k nim vrátim.