Rybářská chata přehled
Stein Torleif Bjella
Staneš se součástí něčeho, co tě přesahuje. Krásná a hluboká knížka pro všechny, kdo někdy ztratili v životě směr. Možná ho společně s Jonem a Ivarem při veslování v rybářském člunu znovu najdou. Příběh o předávání životních zkušeností. „Staneš se součástí něčeho, co tě přesahuje. Nejsi ve svým životě nejdůležitější, na to zapomeň.“ – To uslyší pomocný učitel a ve volném čase ne příliš úspěšný hudebník Jon, když ho jeho strýc Ivar jednou na podzim vezme do malé chatky u jezera, kde jejich rodina po generace chová a loví pstruhy, aby mu předal rodinnou tradici. Ivar všechno říká jen jednou a Jon má za úkol vše pečlivě zapisovat, aby to příště už zvládl sám. Nejprve je příběh plný norské romantiky, modrého nebe, téměř hmatatelné chuti ryb a ostrých barev podzimu, postupem času se však stává stále temnějším, pravé charaktery obou mužů se začnou vyjevovat a na výletě už zdaleka nejde jen o romantiku v chatce bez elektřiny a to, jak naučit mladého muže přivyklého městskému životu chytat pstruhy. Román o dozrávání v muže.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , TympanumOriginální název:
Fiskehuset, 2021
Interpreti: Jan Hájek
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rybářská chata. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (15)
Dobrou knihu poznam tak že dlouho ve mně rezonuje a myšlenky na ni se mi vraceji tu a tam i v nečekaných chvikach. Toto je přesně tato kniha. K tomu zažitek s času straveného v rybařské chatě - přiroda, obrovské prostory, jezero a chata, člun a ryby. A libilo se mi jak Jon to ustal, i když starý pan ho nešetřil.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rybářská chata v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 57x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 51x |
v Chystám se číst | 51x |
v Chci si koupit | 7x |
Nostalgický příběh dvou mužů. Strejda Ivar a synovec Jon. Střet dvou generací. Týden spolu na jezeře Storsenn. Ivar předává vyžádané i nevyžádané rady ohledně rybolovu, starání se o sítě, chytání ryb, spotřebě ryb, plavení po jezeře, ale i rady o podnikání, o muzice, o politice, o životě, o partnerství,...
Spousta toho prochází Jonovi jedním uchem dovnitř a druhým ven. Bere to jen jako kritiku své osoby, peskování starého člověka k mladému. Mnohdy to tak je i doopravdy. Ale nedělají to tak všichni? Vždyť stáří lidé už něco zažili, prožili, mají právo radit mladším
Jon má zdědit firmu i jezero. Aby se naučil o něj starat, musí být týden se strýcem být na ostrově. Už po prvním dni se to zdá nemožné a dlouhé. Nakonec tam ale zůstane. Někdy se pohádají, naštvou se na sebe, ale mají i chvíle kdy si rozumí i beze slov.
Jon se naučí všechny potřebné věci, popřemýšlí o životě, uzná, že v něčem měl i Ivar pravdu. Konec je trochu dojemný a já mám takovéhle filozofování nad životem ráda.