S brokovnicí pod kabátem přehled
Ivan Wernisch
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/442078/bmid_s-brokovnici-pod-kabatem-X7Z-442078.jpg
4
20
20
Putování skrze literární stylizace nemusí přinášet pouze zmatek, ale může mít i řád a jednolitost. Ivan Wernisch to potvrzuje svébytnou poetikou, která nepostrádá smysl pro přesně vymezenou kompozici, detail či zkratku. Wernischova "brokovnice pod kabátem" je vždy připravena k neomylnému výstřelu, jehož zásahem je terč ve tvaru vygradované pointy. Ta je základem Wernischových veršů, ať už v nonsensu, v bizarních až morbidních souvislostech či v epizodách naznačujících odhalení tajemství. Básně, které jsou uvedeny výroky dnes již téměř zapomenutých literárních tvůrců, filozofů, lékařů, právních historiků i zakladatelů kinematografie, v sobě nesou nezaměnitelnou, uvolněnou a lehkou touhu po smutku, grotesknost s nádechem černého humoru, mnohdy propojenou se zkoumáním ohebnosti a schopnosti proměn českého jazyka, náhle oživlou vzpomínku i zobrazení banální, úplně všední momentky či představ... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize S brokovnicí pod kabátem. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Kniha básní i básnivé prózy přináší zapsané pocity. Jeho texty kdysi zhudebňoval Milan Hlavsa a hráli Plastici, proto jsem byl na tuto knihu zvědavý. Na rovinu: dost mě zklamala. Přišlo mi to, jako rychle zaznamenané, nedopsané, nedodělané. Z toho povedenějšího:
Masový piroh v záchodové míse
Tonul celý den
Telefon pořád zvonil
Její manžel žárlil na služební cestě
Jeho župan mě škrtil
Související novinky (1)
Nové eknihy zdarma (duben)
08.04.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha S brokovnicí pod kabátem v seznamech
| v Přečtených | 31x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 15x |
| v Chystám se číst | 9x |
| v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
| 1965 |  Zimohrádek |
| 1992 |  Doupě latinářů |
| 1961 | Kam letí nebe |
| 1990 | Čím drží svět pohromadě |
| 1985 | Beránci vlci aneb Marcipán a pumprnikl |
Volné verše Ivana Wernische, jsou jen těžce srozumitelné. Sám jsem nevěděl, co v nich hledat, a tak jsem jen četl. Obrazy města, hospod, ulic...viděné očima básníka. S tím spojená i podoba veršů směřující spíše k próze, jakoby autorovi k popsání dané skutečnosti už nestačil básnický jazyk. A tak se s metaforou, či obecně básnickým jazykem, setkáte jen zřídka. Jedná se spíše jakýsi deník člověka, který prostě je a který své pocity zapisuje na papír. Nebo ty pocity skutečné nejsou? Jde o sen? Jak sbírku interpretovat? To je na každém z Vás.