S rozumem v koncích: Proč se stáváme méně inteligentními a co to znamená pro budoucnost přehled
Edward Dutton , Michael A. Woodley of Menie
Stáváme se méně inteligentními. Kniha S rozumem v koncích nám sděluje tento šokující, ale fascinující poznatek. Autoři nám představují vršící se hromadu důkazů, že lidé jsou dnes podstatně méně inteligentní, než tomu bylo před sto lety. O výzkumu dokazujícím toto kontroverzní tvrzení donedávna věděli pouze akademici, ovšem autoři této knihy jsou toho názoru, že toto poznání nemůže zůstat dál uzamčeno ve slonovinových věžích vědy. S rozumem v koncích je prvním populárně vědeckým dílem šířícím povědomí o tomto pro budoucnost stěžejním tématu. Autoři knihy dokazují, že inteligence – která je výrazně dědičná – narůstala až do příchodu průmyslové revoluce, protože lidé žili pod tlakem darwinistického výběru, což znamená, že své geny odevzdávali především inteligentnější členové společnosti. Od počátku 19. století však inteligence ve vyspělém světě začala upadat, protože inteligentnější lidé měli průměrně stále méně dětí. Tato kniha se zabývá tím, jak k tomuto obratu došlo a jaké bude mít následky. Lze zvrátit úpadek naší inteligence? Nebo budeme svědky rozvratu civilizace a nástupu nové doby temna?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize S rozumem v koncích: Proč se stáváme méně inteligentními a co to znamená pro budoucnost. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
(SPOILER)
Kniha s celkem zajímavým a úzce zaměřeným tématem. Autoři rozvádí mnoho myšlenek a důkazů, na základě kterých se snaží dokázat, že tzv. všeobecná inteligence má tendenci postupem času klesat.
Zajímavé informace, o kterých zamyšlenějšího člověka možná napadlo přemýšlet: například, jak souvisí inteligence s počtem dětí, které dotyčný(á) má nebo jak souvisí inteligence s přijímáním spíše demokratických názorů. Nebo, jak inteligence souvisí s reakční dobou.
Někteří budou některými fakty nejspíše nadzviženi ze židle - asi to chce hodně nezaujatosti, když bude někdo číst o souvislosti zmíněné výše - autoři sami zmiňují, že podávají surová fakta, případně korelace bez ohledu na emoční zaujatost - a kniha je velmi zajímavá. Přesto se mi zhruba první polovina četla o dost lépe a druhou půlkou jsem se prokousávala podstatně hůře.
S tím, že lidé hloupnou, bohužel musím souhlasit. Nicméně v některých případech kniha používá k obhajobě tohoto faktu i věci, které jsou přinejmenším sporné. Například to, že lidé přestali létat na Měsíc a používat nadzvuková dopravní letadla nesouvisí podle mě s tím, že by neexistovali odborníci a vědci, ale spíše s tím, že investice státu byly považovány za zbytečné a vše se přenechalo soukromníkům. Pokles inteligence sice mohl způsobit, že příliš mnoho lidí nekriticky věří ve „svobodný“ trh, ale i v minulosti lidé věřili podobným hloupostem – například nacismu, a to lidé v nacistických vládách měli prokazatelně vyšší IQ, než mají vlády současné. Pár miliardářů, co náhodu investují do výzkumu vesmíru se prostě investicím státu nevyrovná (v době, kdy se děli tyto státní investice nejbohatší lidé platili na západě 80% daně ze zisku, někdy i více!!!). Spoléhat se na dobrou vůli miliardářů je prostě ve směru základního výzkum velice neefektivní, i když o nějaký rozvoje se možná postarat dovedou. Vyvozování inteligence z věcí jako schopnosti rozeznávat barvy a podobných věcí mě také příliš nepřesvědčují. I když mezi podobnými věcmi (údajně) existuje korelace, může být způsobená jen tím, že někteří lidé jsou vyvinutější ve více směrech. Dále mi přišlo poněkud sporné tvrzení, že úspěšní lidé (a bohatší) jsou inteligentnější. Myslím, že v mnoha případech s tím nejde souhlasit a s bohatstvím souvisí spíše agresivita a schopnost jednat rychle a tvrdě – i když nějakou inteligenci k tomu také jistě potřebujete. Z této závislosti se podle knihy vymykají jen géniové, kterým to, že nezapadají do společnosti může pomoci tvořit. S touto částí již souhlasím. Velmi zajímavý mi přišel Spearmanův zákon klesající návratnosti – různé typy inteligence u podprůměrných až mírně nadprůměrných korelují, ale čím inteligentnější člověk je, tím se vztah mezi různými kognitivními schopnostmi zeslabuje. Kniha ukazuje růst inteligence v minulých letech - tzv. Flynnův efekt, kdy je růst inteligence podmíněn negeneticky – lepším vzděláním, stravováním, přístupem k informacím. Flynnův efekt podle autorů knihy delší dobu maskoval to, že genetické dispozice pro inteligenci se zhoršují. Toto zhoršení se nejdříve projevilo u elit, protože ty měli výhody moderního světa nejdříve, takže se u nich také nejdříve vyčerpali jeho možnosti. Za hlavní důvody poklesku inteligence považují autoři přistěhovalectví a to, že vzdělaní lidé mají méně dětí. Na závěr knihy se snaží vysvětlit růsty a pády civilizací minulosti tím, že roste a klesá inteligence jejich obyvatel – tato teze mě však přesvědčila jen částečně, je sice možné, že změny v inteligenci budou probíhat rychle (viz elastické přizpůsobování pohlavně se rozmnožujících druhů, Zamrzlá evoluce, Flegr), ale i tak mohl být úpadek civilizací zaviněn desítkami jiných důvodů. Autoři vidí dvě řešení současných problémů– eugeniku a podporu géniů, kteří nejsou schopni zapadnou do normálního života. Kloní se spíše k druhé variantě. Kniha je zajímavá, ale věci v ní si musíte trochu přebírat. Myslím, že dané téma šlo zpracovat i daleko lépe. Zatím však knih na toto téma není tolik, aby bylo možné příliš kritizovat.
Na závěr citát popisující umění v úpadkové době: „Architektura a umění jednoduše opakují styly minulosti – styly známé jako Mock-Tudor či Mock-Georgian – anebo se stanou nesmyslnými intelektuálními slátaninami, takže se za umění považuje kráva rozřezaná na půl, prázdné místnosti s jednou žárovkou uprostřed či neupravená postel, a to všechno se navíc považuje za revoluční.“
Odkazy na články k tématu byly v tomto kometnáři na základě činnosti uživatele pobijecmuch smazány.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha S rozumem v koncích: Proč se stáváme méně inteligentními a co to znamená pro budoucnost v seznamech
v Přečtených | 17x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 8x |
v Chystám se číst | 24x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 3x |
Ta kniha postupně ztratila "šmrnc".
Prve jsem se seznámil s pojmem g-faktor (za což jsem rád), pak mě zaujalo pár nepopiratelných faktů s kterými nešlo než souhlasit, poté přišlo i nemálo důkazů, které se spíše podobali spekulacím, k závěru se dostavil spíše neúspěšný pokus o to, vše implementovat na vzestup a pád civilizací a na závěr autoři jako jediné řešení nabízí eugeniku (což je dle mého horší než nic).
Ale co o tom konec konců můžu vědět, když jsem dle autorů jen inteligenční ekvivalent námezdního dělníka konce 19.století.