Šajlok, to jsem já přehled
Howard Jacobson
Magnát Strulovič, zhrzený otec, manžel i žid, narazí při návštěvě manchesterského hřbitova na nečekaného, zato vítaného dvojníka: na souvěrce Šajloka ze Shakespearova dramatu Kupec benátský (1600). Prokletá literární postava má s podobnými lapáliemi bolestné zkušenosti, a tak se s boháčem odebere domů, jelikož mají co prodiskutovat. Románová hříčka nejvýraznějšího angložidovského prozaika současnosti klame tělem jako každá skvostná komedie. V atmosféře dnešní relativizace hodnot, při níž se hlas krve znovu nezapře a blbost jakbysmet, dialog obou pánů kouzelně otestuje meze pojmů „čest“, „otcovství“, „víra“ – a rovněž význam obřízky, která přichází na scénu coby pověstná „libra masa“ ze Šajlokovy soudní pře.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , PráhOriginální název:
Shylock is My Name: The Merchant of Venice Retold, 2016
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Šajlok, to jsem já. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
K úplnému docenění moderní verze Kupce benátského je potřeba znát původní hru, protože je v ní mnoho narážek, které nejdou pochopit. Pokud jste hru neviděli, nebo si ji nepamatujete, budete mít co dělat se zajímavým, ale strašně složitě a filozoficky psaným příběhem o střetu křesťanství se židovstvím, který je plný různých úvah, zvláštních postav a notně absurdního humoru, který je na něm to asi nejlepší. Navíc vše korunuje ironický konec, který možná naznačuje, že celý předchozí děj byl ve své podstatě úplně zbytečný. I přes přijatelný rozsah je román náročný a je poměrně obtížné se v něm orientovat, protože přece jen postav je tu trochu víc a dialogy mají svou hloubku a asi je nutné něco vědět o podstatě židovství. Jestliže předchozí příspěvky do výborné série Hogarth Shakespeare jsou přístupné a originální, Šajlok, to jsem já je jen originální, protože přístupný a čtivý tolik není a je potřeba u něj trochu víc přemýšlet a znát různé souvislosti, což se nepochybně u mnoha čtenářů mine účinkem. 60 %
Kniha mi hodně připomínala nedávno přečtenou Finklerovskou otázku, ale dle mého soudu její úrovni se nepřiblížila. Oba romány řeší podobné otázky, zejména pak židovství a jeho vztah ke křesťanům. V Šajlokovi se navíc autor po svém vypořádává s Shakespearem a domýšlí jak by se asi příběh kupce benátského odehrával v dnešní době. K tomu mu posloužil jako paralela žid Strulovič řešící útěk své dcery.
Kniha nabízí řadu podnětů k zamyšlení a také jemný nenásilný humor, který je pro autora charakteristický.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Šajlok, to jsem já v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 26x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 36x |
v Chystám se číst | 25x |
v Chci si koupit | 5x |
v dalších seznamech | 1x |
Hlavní zápletku "vyříznutí libry masa" (Kupec benátský) nahradil autor až do nemožnosti rozvleklým camráním o problému (židovského) otcovství, případně jiných forem "filantropie". Ne, že by Wilda nebyl taky camral, ale camrat za každou cenu jinak o tom samém, a zároveň o něčem jiném? A k čemu je vlastně dílo, na kterém jsou oceňovány hlavně odkazy na dílo původní?