Samojedi: Na Sibiři mezi Samojedy přehled
Kai Reinhold Donner
Na Sibiři mezi Samojedy je ceněna etnologická publikace především kvůli autorový bohatým a detailním postřehům, týkajícím se duchovního života původních obyvatel, jejich obřadů a náboženství (šamanismus, totemismus). Na rozdíl od většiny svých současníků si Donner nedržel od těchto obřadů odstup, ale zúčastňoval se jich přímo a živě, na vlastní kůži. Pominout nelze ani jeho postřehy a poznámky o ryze praktických záležitostech života v tundře, jako je cestování, oblékání, vaření nebo výchova dětí a rodinný život v prostředí, kde teplota v zimě klesá k minus 60 °C. A koneckonců ani jeho - někdy docela tvrdé - srážky s realitou carského Ruska, policejní zvůlí, nevzdělaností a alkoholismem nepozbyly mnoho na aktuálnosti. V moderní antropologii se pro jednotlivá etnika původních obyvatel Sibiře používají názvy, jimiž tato etnika označují sama sebe (Něnci, Selkupové, Evenkové atd.). V překladu jsou ponechána označení, která byla běžná v Donnerově době (Samojedi, Osťáci, Tunguzové atd.). Siperian Samojedien keskuudessa je historický pramen a proto byla zachována jeho autentičnost.... celý text
Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2018 , DauphinOriginální název:
Siperian samojedien keskuudessa vuosina 1911-1913 ja 1914, 1932
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Samojedi: Na Sibiři mezi Samojedy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)
Dlho som hľadala nejakú dostupnú knihu o sibírskych pôvodných kmeňoch. Táto je dobrá aj preto, že bola napísaná pred sto rokmi, keď táto časť sveta nebola ešte natoľko zasiahnutá civilizáciou, ako dnes. Hoci už vtedy autor musel vynaložiť veľké úsilie, aby našiel a zozbieral roztrúsené kúsky pomaly, ale nezadržateľne sa rozkladajúcej kultúry. Vyrozumela som, že napísal aj odbornú knihu o mýtoch, zvykoch, jazykoch a vôbec kultúre Samojedov. To by ma zaujímalo. Inak, to, čo písal o svojich dobrodružstvách v sibírskych mrazoch pre mňa znelo tak neuveriteľne, až som ho upodozrievala miestami zo zveličovania... Akokoľvek, v tých časoch toto všetko v zdraví prežiť, dole klobúk.
Kultury odcházející..., přestože svou existencí přispěly k oslavě pravdivého sepětí s přírodou. Našly obživu, způsob bydlení i oblékání pro přežití i v mínus až šedesáti stupních, ... Západní Sibiř, tajga, tundra, povodí Obu a Jeniseje.
Autor , narozen 1888 , zemřel 1935, studoval jazyk, tradice, zaznamenával reálný život pastevců v letech 1912-14, počátek 20. stol. Poznával kořeny předků, všímal si kontrastů, paradoxů, ale i krásy , vše se mu zapsalo , hluboko do srdce, našel domov, ale tam se o život bojovalo, prolomil se pod ním led a dokázal v krutých podmínkách obstát.
V knize zmiňuje etnika i ta již vymřelá např. Kamasínci. Jejich slovník, gramatiku stihl zachránit.
Je tam mnoho informací, kterým nerozumím, ale badatele obdivuji, jeho houževnatost, touhu ukázat, že život musí mít smysl, když se dokážeme přizpůsobit podmínkám až na prahu existenčním.
Každý kdo se narodil má právo i povinnost žít a nově se přes potomky narodit a zvěstovat, že to stojí za to, ať to stojí, co chce. Odvaha žít, je víc ,než odvaha zemřít.
Velikonoce jsou tu, spolu s oslavou života nad smrtí a víme, že člověk skrze lásku a své potomky, může mít život věčný.
Vystavila jsem si mladé tváře rodičů, znám své slovanské kořeny. Domnívám se, že genocida Slovanů by měla skončit. Západ proti východu..., Sever proti jihu, to už tu bylo...
Všemu živému přeji právo na život a opět připomenutí nauky hlásající nezabiješ... Cítím, že všichni stojíme před rozhodnutím, zda opět žádat - ukřižovat ! Záleží na každém z nás, jakou budoucnost si přichystáme Přeji všem pocit znovuzrození , pocit radosti, ze správného velikonočního probuzení.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Samojedi: Na Sibiři mezi Samojedy v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 18x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 37x |
v Chystám se číst | 22x |
v Chci si koupit | 7x |
Nejprve chci vyjářit obdiv k cestovatelům, jakým byl i Donner. Ta jeho houževnatost a disciplína byla základem pro přežití v hodně drsných podmínkách. Jak je z knihy patrné, Rusi neměli (překvapivě) Samojedy rádi. Neustálé zatlačování do ještě horších míst, to muselo být dost deprimující. Nepřekvapí, že Rusové si pálili domácí vodku, která měla 90%. Jak takové pití působí na lidské zdraví a intelekt, to asi není třeba rozebírat. Navíc tou vodkou opíjeli Samojedy, které pak okrádali. Hodně zajímavá a čtivá kniha!