Samozřejmé pravdy: Dějiny Spojených států amerických přehled

26.11.2024

Pokud by měla být kniha srovnána s Dějinami Spojených států amerických z edice Dějiny států od Lidových novin, je třeba říct, že se nejedná o seznam historických událostí, bitev, prezidentských voleb, politických střetů. Základem knihy je popis a hodnocení toho, do jaké míry se vývoj Spojených států a jejich dějiny blížil či blíží naplnění deklarace toho, že všichni lidé jsou zrozeni jako sobě rovni.
Přes problém otroctví, postavení Indiánů, segregaci, postavení žen a dalších menšin se člověk s přibližováním se dnešku dostane na pole střetů o právo na nošení zbraní a soukromí, zejména problematiky potratu, a kulturní války současnosti zahrnujíc i svobodu projevu.
Autorka není striktně zaujatá vůči jedné či druhé z hlavních politických stran, naopak pozitivní i negativní kroky směřující k polarizaci a fragmentarizaci společnosti spatřuje na stranách obou. Zajímavě pak sděluje obrácení přístupu republikánů a demokratů k jednotlivým zásadním otázkám typu právě práva na soukromí a nošení zbraní. Shora uvedený vývoj na poli lidských práv popisuje na pozadí klasických historických událostí, jako jsou občanská válka, obě světové války, válka ve Vietnamu a bouřlivá šedesátá léta, konec studené války až po první termín Donalda Trumpa, u něhož již v rámci zmínky z osmdesátých let vidí to, co sám tvrdí v současnosti - America first. Kromě rámce historických událostí politického ražení však celý vývoj rámuje i pokrokem na poli vědy a techniky až k dosažení internetu, který dopomohl k zamlžení toho, co je pravda, co se jako pravda pouze tváří a co je již lež, obsahovému vyprázdnění politiky, která v současnosti dává přednost rychlému a údernému sdělení bez ohledu na to, zda je pravdivé či nikoli a okamžitému profitu před možná nepříjemnou pravdou a dosažením opravdového cíle až s časovým odstupem dosaženým nato s mnohem větším úsilím.
Výsledkem celého vývoje pak nejsou státy spojené, ale slovy názvu knihy Martina Řezníčka rozpojené.