Sandman omnibus. Svazek I (superlimitovaná číslovaná verze) přehled

28.01.2025

Luxusní komiks, který sice není bezchybný, ale užíval jsem si jeho čtení jako málo co. Scénárista Neil Gaiman mi už několikrát ukázal, že má geniální mysl a úžasnou fantazii, a tady to povýšil na ještě větší úroveň. Gaiman si půjčuje z historie, z bájích a pověstí, ze všech mytologii a také z komiksů, a pak to spojí do funkčního celku, a my dostaneme něco neskutečně skvělého. Ne každá kapitola je mistrovské dílo, ale jako celek to výborně funguje a hlavně to perfektně graduje. Je to celé krásně propojené, jsou tu parádní zvraty a momenty. A celkově umí komiks mnohokrát překvapit a sám jsem byl překvapený jak jsou ty příběhy progresivní (na to že jsou přes třicet let staré), nekompromisní, drsné, a dojemné. Hodně mě překvapilo, že hlavní hrdina místy není hybatel děje, a mnohdy se do děje vůbec nezapojí. Další velké překvapení pro mě bylo, že komiks nemá ucelenou hlavní linku, a často je složený z příběhů, které ukazují minulost a povahu hlavního hrdiny, než aby posouvaly děj. Spousta z nich je skvělá a vynikající, ale bohužel některé jsou trochu slabší. Proto mi v tomto ohledu nejvíce sedli příběhy, které mají hlavní dějovou linku a nějaký větší příběh (Domeček pro panenky, Údobí mlh). Na komiksu pracovalo mnoho úžasných výtvarníku a všichni odvedli luxusní práci. Od kresby, barev, přes úžasné a velmi kreativní obálky. Sandman omnibus: Svazek 1. je výborný komiks, který mohu jen a jen doporučit.

16.11.2024

„Řádu už scházelo jen toto.
Magdalenin grimoár.
Obřad můžeme uskutečnit
již za příštího úplňku.
A pak už nikdo nemusí nikdy zemřít.“

„Není mrtvý, jenom spí.“

Druhá věc po otevření (první je očuchání) je fakt, že příběhy jsou chronologicky řazené úplně jinak, než vycházely samostatné svazky. Tak že dostáváme ucelenější Sadmanův příběh. Další věcí, která vás okamžitě praští do očí je kresba. Když to totiž prolistuje, zjistíte, že těch sedmnáct ilustrátorů, kteří na příběhu pracují mají celkem rozlišné pohledy na Sadmanův svět. Jsem z toho trochu znechucen, protože několik druhů kreseb v jednom obrovském svazku je tak trochu pískem ničící soukolí. Například první příběh v tomto svazku nazvaný Spánek spravedlivých nakreslila dvojice Sam Kieth & Mike Dringerberg. A je to vskutku nádherné po vizuální stránce. Ale pak například čtete příběh „Domeček pro panenky“, který nakreslil opět Mike Dringerberg, ale spolupracoval s ním Malcolm Jones II. a už to tak krásné není. A takových rozdílů je v tomto velkém svazku opravdu hodně. Pro mně tak trochu zklamání.

Citát: Mám pocit, jako když mi někdo chodí po hrobě.

Zajímavostí je, že mají v zajetí Krále snů, několik desetiletí. Dva strážní, kteří střeží skleněné vězení jsou sice tak trochu hlupáci, ale překvapilo mě, že jeden z nich čte knihu. Ještě větší překvapení přišlo, když jsem zjistil, že to je kniha Stephena Kinga. Ale co mě naštvalo, že to není symbolicky Nespavost, ale To. Jenže pak jsem si uvědomil, že se právě píše rok 1988. „To“ bylo napsáno o dva roky dříve, ale Nespavost až v roce 1994. Tak jo, už to chápu. Pořádek musí být. Pomsta přijde až později. Jinak popkulturních i jiných odkazů najdete v tomto svazku spousty. Někdy jsem je ani nestačil stíhat. Po delším čtení vám tak trochu dojde, že to není horor ani thriller, ale pohádka. Ze všech těch snů a postav nejste vystrašený do krve, ale spíš tak nějak pohádkově. A když vám do toto vstupují ještě komiksové postavy, inu . . .

Citát: Nekonečná noční můra, to je jeho život . . .