Sedm divů přehled

Kniha mě vcelku oslovila zejména spojením mysterií kolem starověkých i novodobých sedmi divů světa, Řádem Evy a hlavní postavou Jacka Gradyho.

I když děj pojednává o nových i antických sedmi divech světa, v příběhu jich navštívíme jen polovinu: Artemidin chrám v Efesu, Koloseum, Sochu spasitele, Tádž Mahal, Chichén Itzá, Machu Picchu, Petra, Velká čínská zeď a Egypt. Každé z těchto míst vyzařovalo atmosféru typické pro danou oblast a tak nebylo těžké ve své mysli i tato místa téměř živě představit (možná i protože jsou tak velice známá :-).
V propojení míst jsem však neviděl žádný řád. Nebýt tedy zvláštních kreseb na pergamenech, tak by nikdo ani nevěděl, kam se vydat příště a kde hlavně hledat části klíče k pokladu. Umístění klíčů bylo, někdy dosti zvláštní. Nedalo se zkrátka uvěřit, že by některé z nich zůstaly nepovšimnuty celá milénia, jako ten v Chichén Itzá, nebo umístěny do takových míst, jako kamene v Machu Picchu. Prostě to někdy působilo účelově, jen aby mohl autor využít kulis několika sedmi divů.

Postava Jacka působí jako typický druhořadový dobrodruh inspirovaný Indiana Jonesem. Sloane je zástupcem silné, nezávislé ženy schovávající se za akademické vzezření (trochu nudná, ale dodává příběhu špetku toho sexapelu). Hlavní záporačka v osobě miliardářky Jendari byla na začátku něčím působivým, ale s blížícím se koncem jako by ztrácela dech se více prosadit v honbě za tajemstvím Evy, poražením Jacka a svých konkurentů z Euphrates.
A když už jsem ještě u těch postav. Kdykoliv Jack ve svých myšlenkách zabloudí do své minulosti, tak se v nich téměř vždy zjeví osoba jeho otce (ala Dr. Henry Jones Sr). Četnost těchto vzpomínek ve mě budila pocit, že je otázkou času, kdy se musí objevit na scéně. Ani nevím zda jsem byl zklamán či potěšen, když se tak nestalo...

Konec knihy umístěný do Egypta považuji za asi nejslabší část celé knihy s ohledem na nedotaženost vyvrcholení a nejasnosti ve dvou bodech (existence zahrady a otevření tajné cesty: "...a celý had se nepochopitelně proplazil skrze pevný kámen a zmizel uvnitř").
Přesto všechno mnou řečené, nepovažuji knihu Sedm divů za nezáživnou a nehodnou dobrodružného ducha. Skvěle vyzněla nejen historicko-konspirační část, i přes onu občasnou nelogičnost, ale také obsahuje vcelku dost opomíjených zajímavých detailů a charakterů. Kniha si proto zaručeně zaslouží odpovídajících 75 %.

31.08.2018

Přiznám se, že jsem došla do poloviny a je to pořád stejné. Další a další "překvapení". Co mi vadí ze všeho nejvíc? Ta až otravná popisnost a polopatismus. Jakoby byl čtenář naprosto negramotný a bylo nutné ho poučovat a podávat mu vysvětlení každého kroku. Na to opravdu nemám nervy a knihu odkládám.