Lovci Půlnoce přehled

25.01.2022

Je to krásná kniha. Poklidná? Ano, ovšem tím nejlepším způsobem. Akční? Cha, stačí se dostat do půlky a čtenář jenom zírá na ty zvraty. Ovšem nedoporučuju číst anotaci, hodně se tím ochudíte.
Oceňuju taky pěknou práci s jazykem a myšlenky, jež provázejí zrání hlavního hrdiny i ostatních postav.
Nicméně pár výtek bych měla. K překladatelce - česká verze názvu mi vzhledem k příběhu nedává smysl. Původní "lovení Půlnoce" by bylo logičtější.
K autorovi - občas jsem trochu nadskakovala nad prvky, které na začátek 19. století přenesl v podstatě ze současnosti. Za všechno dva příklady. John jako chlapec touží po psovi, a tak mu otec pořídí border kolii. Když pomineme fakt, že borderky vznikly křížením až na konci 19. století, nedokážu si vysvětlit, proč by rodiče žijící v městském domě pořizovali chlapci ryze pastevecké plemeno a ke všemu ho do Portugalska (zcela určitě plného psů) dopravovali z Anglie. Druhá zarážející věc - kolem roku 1800 alespoň v našich končinách děti svým rodičům vykaly a vztah mezi nimi nebyl ani náhodou rovnoprávný. Nemyslím, že by to v Portugalsku bylo až tak rozdílné, takže Johnova komunikace s rodiči byla přímo neuvěřitelná. Jsem však ochotná připustit, že to byla mimořádná rodina s mimořádnými vztahy.
I přes podobné drobnosti to však pro mě byla kniha ideální k ponoření a dlouhému čtení do noci, i když se ráno musí vstávat. Škoda jen, že nebyly přeloženy všechny tituly z cyklu.