Sestry přehled
Martin Uhlíř
Lila a Marie jsou sice sestry, ale nemohou být rozdílnější. Zatímco Lila je krásná, bezprostřední, ráda se vrhá do rizika a snadno manipuluje lidmi, Marie je tichá, introvertní a plachá. Obě ale něco skrývají a jejich vztah tíží tajemství. Richard se s nimi potkává na dovolené u Středozemního moře, kam si přijel odpočinout od stresu a výčitek způsobených rozvodem, a taky aby tu napsal esej o zbabělosti. Propadá ale kouzlu obou sester a zaplétá se do jejich zvláštního, tajemného vztahu. Jaké trauma poznamenalo jejich vztah? Proč jsou na sobě zároveň tak závislé? Proč Lila lehkomyslně hazarduje se svým životem? A neskrývá se za Mariinou uzavřeností něco vážnějšího? Překvapivý prozaický debut redaktora týdeníku Respekt Martina Uhlíře upomíná na klasické romány 60. let. V současné české literatuře se objevuje autor s výjimečným psychologickým citem, který kriticky nahlíží vztahy z mužské perspektivy.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sestry. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (19)
Kniha se mi překvapivě líbila a příběh mě rychle vtáhl do děje. Jednu hvězdičku však strhávám za zvláštní konec. Děj zajímavě gradu, nicméně před koncem se to tak nějak zvláště rozplyne. Jako kdyby autorovi došly síly.
Tak to bylo dobrý psycho! Jediný normální tam snad byl Patrik. Robert, Lily i Marie to byly případy pro doktora Chocholouška.
Naštěstí jsem vyslechla audio. Pořád jsem čekala, co se z toho vyvrbí, no nic.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sestry v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 109x |
ve Čtenářské výzvě | 17x |
v Knihotéce | 35x |
v Chystám se číst | 48x |
v Chci si koupit | 6x |
Štítky knihy
rodinné vztahy psychologické romány rozhlasové zpracování sestry české romány
(SPOILER) Rozpačitost. To je přesně to, co jsem cítila po dočtení této knihy. Celkově je kniha čtivá, v průběhu jsem vážně byla zvědavá, co všechno je za hlavními postavami, co se jim stalo, co je dovedlo tam, kde jsou. Ale sakra ten konec?! Respektive to podivné tajemno, co se tam najednou objevilo... Takhle - odpustila bych autorovi, kdyby to skončilo tak, že se Robert dá dohromady s jednou ze sester nebo že s jednou někam uteče. Odpustila bych mu i to, kdyby vyšlo najevo, že se to třeba Robertovi všechno jen zdálo (a že odtud plynou ty podivnosti). Ale asi mu neumím odpustit to, jak to opravdu skončilo. Vážně to vypadá tak, že autor už nevěděl, co s tím, tak tam šoupnul, co ho první napadlo. Škoda.