Severská mytológia přehled
Neil Gaiman
Neil Gaiman sa pri písaní už dlho inšpiruje dávnymi príbehmi a mýtmi. Pri tejto knihe však obrátil pozornosť priamo na ich zdroj a bravúrne spracoval veľké ságy ďalekého severu. Verne opisuje panteón hlavných nordických bohov: Odina, najvyššieho z najvyšších, jeho syna Thora, neuveriteľne silného, no nie najmúdrejšieho, a Lokiho, syna obra, Odinovho pokrvného brata, švindliara a neprekonateľného manipulátora. Gaiman všetky dávne príbehy spracoval do románu a ten sa začína zrodom deviatich bájnych svetov, opisuje dobrodružstvá bohov, trpaslíkov i obrov a končí sa súmrakom bohov, ktorý je zároveň zrodom nového času a ľudstva. Severskí bohovia majú v Gaimanovom podaní desivo bojovnú povahu, radi podvádzajú druhých, a aj sa dajú podviesť, ich kroky často vedie čistá vášeň. Vďaka svižnému a vtipnému rozprávačskému štýlu naberajú známe príbehy nový, svieži dych.... celý text
Literatura světová Mytologie Příběhy
Vydáno: 2018 , Slovart (SK)Originální název:
Norse Mythology, 2017
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Severská mytológia. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (328)
Za mě jedna z těch Gaimanových slabších knih. Možná proto, že nemohl tak moc popustit uzdu své fantazii. Každopádně jako převyprávění severské mytologie to je OK, Gaiman se prostě musel držet daných mantinelů.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Severská mytológia v seznamech
v Právě čtených | 75x |
v Přečtených | 2 142x |
ve Čtenářské výzvě | 405x |
v Doporučených | 124x |
v Knihotéce | 909x |
v Chystám se číst | 632x |
v Chci si koupit | 183x |
v dalších seznamech | 10x |
Část díla
Baldrova smrt
2017
Básnická medovina
2017
Freyjina neobvyklá svatba
2017
Hráči
2017
Jablka nesmrtelnosti
2017
Autorovy další knížky
2006 | Nikdykde |
1997 | Dobrá znamení |
2001 | Američtí bohové |
2017 | Severská mytologie |
2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
Uvědomuji si, že tenhle komentář by patřil spíš do diskuze, ale tam by si to hodnotící těžko přečetl. Takže jenom malé historické shrnutí pro ty, kteří by chtěli Gaimana obviňovat z nedostatku spisovatelského umu.
Ono to k tomu sice svádí, ale jen do té doby, než si člověk přečte původní Eddu, ze které téměř všechny naše vědomosti o germánském panteonu pocházejí. Sturlusson ji psal v době, kdy už na Islandu dominovalo křesťanství a k pohanským tradicím se pochopitelně stavělo nepřátelsky. Edda tedy není psaná jako mytologie, ale jako učebnice básnických forem. Z toho vyplývá i to, že pozornost věnuje primárně básnickým figurám, které ilustruje na příbězích starých bohů, a samotné příběhy pro něj nejsou tak důležité. Tenhle trik, jak uchovat staré příběhy, který by jistě ocenil i Loki, je na celé Eddě možná tím nejúchvatnějším. Samotné příběhy jsou však zhuštěné v podstatě do několika vět. Teprve když si člověk tohle uvědomí, může naplno ocenit, jak se s tématem vypořádal Gaiman. Tyto mikropříběhy rozpracoval do plnohodnotného vyprávění, aniž by marvelovsky překroutil jejich vyznění.