Síla nevysloveného přehled
Peter Pöthe
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434945/bmid_sila-nevysloveneho-yq1-434945.png
4
38
38
Příběhy z psychoterapie dětí a dospívajících. Zkušený dětský psychoanalytický psychoterapeut popisuje a komentuje průběh léčby pěti dětí a dospívajících v rozmezí jednoho kalendářního roku. Text je rozdělen na jednotlivá terapeutická sezení několika klientů – chlapce z pěstounské péče, dospívající dívku zneužívanou v dětství, malého syna matky, která zemře v průběhu terapie na rakovinu, dívky agresivně se rozvádějících rodičů a mladého supervidovaného terapeuta z dětského domova –, která odrážejí teoretické znalosti, praktické i osobní zkušenosti autora v kontextu celoživotních příběhů jeho klientů. Publikace je napsaná odborně fundovaně, současně však poutavě a srozumitelně, díky čemu může sloužit nejen jako manuál psychoterapie dětí, ale poskytne i literární zážitek. Užitek z ní může mít široká čtenářská obec, odborníci pracující v oblasti psychologické péče o děti, studenti psychologie, rodiče i zájemci o psychoterapeutické příběhy.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Síla nevysloveného. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Absolutně netuším, co si o tomto počinu myslet. Nejsem terapeut analytického zaměření, takže těžko mohu posuzovat to, co se odehrává v rámci terapie. Vždy jsem byla psychoanalýzou lehce očarována, nicméně pořád mi to připadá jen čistě v rovině hypotézy a rozhodně nemám pocit, že by u popisovaných případů došlo během sledovaného období k nějakému pokroku. Ale jak říkám, toto opravdu posoudit nemohu...
K čemu mám výhrady je samo určení knihy... K čemu taková publikace vlastně slouží? Komu? Pro odborníky se mi zdá příliš povrchní, střípky analytického směru, které nabízí, jsou opravdu jen miniaturní a nezakotvené. Pro laickou veřejnost mi kniha připadá naopak jen těžce uchopitelná (sama jsem měla problémy s přijetím onoho vynucovaného škrcení, například).
Jo a co mi vadí zcela je absolutní nadbytek onoho "oukej" (nová móda??), přesahy do autorova soukromí (chápu zmínky o blízké osobě mající vztah k samotnému průběhu psychoterapie jednotlivých klientů, ale takové ty popisy svačin, obědů, kávy z dalekých krajů mi připadají hodně mimo), a naprosto nesouhlasím s případnými politickými názory terapeuta (i když je třeba sdílíme shodně, do takto orientované publikace prostě nepatří).
Knížka, krom toho, že má zajímavou obálku, je v mnoha věcech určitě super. I když k ní mám několik kritičtějších poznámek, přesto hodnotím 5 hvězdičkami, protože:
- to je skvělá četba pro studenty psychologie, ale nejenom ní
- je to ideální volba literatury k přijímacím zkouškám k psychologii
- jsou v knize protkány příběhy několika dětí a adolescentů, se kterými nás autor seznamuje
- knížka je vhodná pro každého, koho zajímají různé kazuistiky a celkově práce s dětmi obecně
Sečteno podtrženo, kniha je soubor příběhů z psychoterapie několika dětí, kteří k autorovi docházely. Jednotlivá sezení se střídají, takže to není tak, že by se některému dítěti věnoval třeba na 20 stránkách vkuse, kapitolky jsou spíše krátké. Musím říct, že sem tam byly krátké až moc a přišly mi dost odbyté. Chápu, že člověk si nemůže pamatovat všechno, ale když už píšu knížku, tak si myslím že by se nemělo stát to, co tady několikrát udělal autor - to, že další sezení s dětským klientem zabírá asi tak 5 řádků v podobě jako je cca "Přišel na sezení, hra byla stejná jako minule a po zbytek sezení jsme mlčeli". Jakože to mi přišlo dost odbytý a celkem zbytečný psát o takových sezení kapitoly. Tudíž se v knížce prostě stává to, že se autor opakuje.
Co mě celkem překvapilo bylo to, že se na konci nedozvíme něco málo o dalším osudu jednotlivých "hrdinů". Trošku to kazí celkovej dojem - stačilo by aspoň něco, stručně, prostě kam ti lidi směřovali a tak. Když už někdo ztrácel čas psaním kapitol ve stylu, který zmiňuji výše, mohl něco málo sepsat i ke konci.
Co mi ještě neskutečně vadilo bylo časté používání slova "oukej" - asi jsem v tomhle moc stará škola, ale často mi používání tohoto slovíčka nepřišlo moc adekvátní. Existuje tolik výrazů pro kladné přitakání a proč prostě OUKEJ, i napsat prostě OK by bylo lepší než tohle...
Celkový dojem z knížky je takový rozporuplný, ale přesto hodnotím plným počtem, protože je to pro mě jedna z těch knih, které ve vás ještě nějakou dobu zůstanou.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Síla nevysloveného v seznamech
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 55x |
| ve Čtenářské výzvě | 6x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 12x |
| v Chystám se číst | 57x |
| v Chci si koupit | 15x |
Štítky knihy
psychologie psychoterapie psychoterapie dětí a mládeže
Autorovy další knížky
| 2020 |  Síla nevysloveného |
| 2007 | Emoční poruchy v dětství a dospívání |
| 1996 | Dítě v ohrožení |
| 2011 | Psychoterapie dítěte |
| 2022 | Vývojová a vztahová terapie dětí |
Osobně mi přišlo zajímavé vhled do dětské psychoterapie. Bez některých autorových vhledů a vysvětlení by člověk mohl pojat dojem že terapie s dětmi = hrajeme si = což může být pohled laika popřípadě rodiče jehož dítě terapii návštěvuje. Za mě skvělá publikace. Pro pochopení toho jak dalece a v jaké případy řeší dětský psychoterapeut.