Skleněné ztráty přehled
Veronika Doskočilová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/480958/bmid_sklenene-ztraty-PZc-480958.jpeg
4
30
30
Druhá světová válka. Vlastně kterákoliv válka... Tento příběh vznikl podivným způsobem. Ti, kteří ho psali, jsou už dávno mrtví, a ti, kteří ho prožili, nikdy neexistovali. Spojila se slova s osudy, aby se opravdoví živí lidé našli v nesmrtelném příběhu o křehkosti života, krutosti, přátelství, lásce a sebeklamu. Historické okolnosti a hlavní hrdinové knihy nejsou podstatní. Vše na světě se opakuje v mnoha lidských životech znovu a znovu. Příběh, který vás napadne jen tak bez důvodu, slyšíte o pár měsíců později z úst pamětníka, jako by vyprávěl ten váš vymyšlený. Příběhy z této knihy jsou vyprávěny mnohokrát v téměř totožné podobě a připomínají, že lidé minulosti a současnosti se neliší, odlišují je pouze data a místa. Ten, kdo má slyšet, uslyší, a ten, kdo má vidět, pochopí.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Skleněné ztráty. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)
(SPOILER) Velice čtivé vyprávění prolínající současnost a minulost v období holokaustu.Tři kamarádky z Terezína-Vilemína,Emma a Lotta...nešťastnou (?) záměnou se z Terezína dostává Vilma a z jejího "průvodce" se stává její osudový muž.Dokáže po zbytek života hrát hru,se kterou začala a které se podvolil i její Henry-John?Lze utéct před vším,co během 2.SV musela prožít?Jak se vyrovnat se ztrátou svých nejbližších a žít dál? Pomůže alespoň částečně zmírnit bolest vyprávění svého příběhu veřejnosti,ikdyž svou 13.komnatu nikomu nepoodkryji?Nemohla jsem se od knihy odtrhnout ,potřebovala jsem co nejdříve zjistit,jak to vše dopadne.
Kniha rozvíjí velmi zajímavé téma odpuštění a vyrovnání se s vlastní minulostí a s minulostí svých blízkých, a to na půdorysu výborně vystavěné zápletky. Úvodní část knihy, odehrávající se za války, má navíc švih, umocněný sugestivní formou vzpomínání na veřejné přednášce. Já tyhle explicitní popisy hrůz koncentračních táborů nesnáším moc dobře, takže jsem si svým způsobem oddechl, když jsme se přesunuli o padesát let blíž k současnosti. Jenže brzo jsem zbystřil: frázičky jako "malý bílý domeček v romantické čtvrti" a "dotěrné chomáčky plné prachu, drze pobíhající po zemi" začaly knihu přibližovat příběhům časopisu Žena a život a bohužel jsem se této pachuti už nedokázal zbavit. Postavy mi čím dál víc připadaly nereálné, neživé, strnulé a moje počáteční nadšení z knihy vyprchávalo. Třeba takový strýc Hubert, něco takového se snad vyskytne jen v laciných magazínech. Šablonovitě v knize probublává téma kolektivní viny (já jsem nebyl jako ONI, Němci = nacisti). Dorazil mě jazyk: všichni mluví spisovně, jen zásadně místo "být" říkají "bejt". Co to má sakra bejt, pokus o jihoanglické nářečí?-) S takto nedůvěřivým nastavením se mi kniha dočítala jen velmi těžko; quebecká pasáž to trochu napravila, ale závěrečné dopisy to pak definitivně pohřbily. Z knihy mi zůstal dojem promarněné šance: téma skvělé, zápletka výborná, příběh ucházející, ale vlastní zpracování žalostné.
Související novinky (1)
Knižní novinky (44. týden)
31.10.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Skleněné ztráty v seznamech
| v Přečtených | 46x |
| ve Čtenářské výzvě | 10x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 4x |
| v Chystám se číst | 51x |
| v Chci si koupit | 10x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
tajemství války ghetto Terezín ze života odpuštění, odpouštění psychická traumata válečné rományAutorovy další knížky
| 2020 |  Přítel z domova |
| 2021 | Skleněné ztráty |
| 2022 |  Hotel Ville |
Hodně mě zaujala hlavní dějová linka, vlastně z pohledu dnešních příběhů Paměti národa. Jen tak trochu taky z opačné perspektivy. Toho si na příběhu hodně cením.
Nakonec hlavní (a možná nejvíc sympatická - pardon) postava byl Hans. Na něm příběh stojí a padá.
Stejně paradoxně jsem v průběhu líčení poválečných časů dokázala pochopit Vilemínu. Docela rozumím tomu, proč si onu obranou zeď kolem sebe a Johna vystavěla...tyhle pohledy do zápasů o odpuštění a pravdivost byly výborné.
Byly chvíle, kdy mě příběh bavil a nedokázala jsem se odtrhnout, ale při pohledu zpět převažovaly ty, kdy mi celek nedržel pohromadě a přišlo mi zpracování povrchní a barvotiskové.
Omlouvám se mladé autorce, ale hloubka a šíře perspektivy, kterou rozehrála, zůstala za mě nedotažená a docela povrchní... Pravdou určitě je, že směr přemýšlení nad dlouhodobými traumaty války je zejména pro mladší čtenáře zcela ok!
Dobře to vše vystihl Juagustin! Strýček Hubert je vskutku postavička k pohledání :o)
Tři za čtivost, téma a nádhernou obálku.
3/2