Škola Malého stromu přehled

Škola Malého stromu
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/216902/bmid_skola-maleho-stromu-651e6242a4f4a.png 5 845 845

Vyprávění šestiletého chlapce, který po smrti svých rodičů žije s babičkou a dědečkem, čistokrevnými Čerokíji. Malý strom (indiánské jméno, které dostává osiřelý chlapec od své babičky), prožívá více i méně dobrodružné příběhy: se svými psy chytá Starého lišáka, vychytralou šelmu, která pokaždé svým pronásledovatelům uteče. Pokud by se tak nestalo, dědeček lišku pustí, protože jde o hru, kterou všichni aktéři chápou a baví se vymýšlením nových lstí a nástrah. Dědeček nikdy námezdně nepracoval. Živí se pálením whisky, v čemž mu Malý strom vydatně pomáhá. Díky dědečkovi a babičce se naučí rozumět řeči přírody, žít s ní, nikoliv proti ní. Dotisk r. 1998... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Kalich
Originální název:

The Education of Little Tree, 1976


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Škola Malého stromu. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (159)

lencin
20.12.2024 5 z 5

Nejdřív jsem viděla divadelní představení a až pak četla knihu. A je to výborné v obou formách. (2013)

Gastrochemik
14.12.2024 5 z 5

Nazdar loupežníci,
dnes ráno se mě můj desetiletý syn zeptal, která knížka je moje nejoblíbenější. Po krátkém přemýšlení jsem mu řekl, že Škola Malého stromu. Tohle je tedy vyznání lásky.
Před pár lety jsem byl na svatbě, kde husitská farářka místo očekávané Bible četla z téhle knihy. A nebyla to ta mediálně známá lesbička, abyste věděli. Byl to jen další člověk, kterého stejně jako mě zasáhl způsob, jakým se v knize mluví o lásce a co to znamená někoho milovat.
Nemůžeš milovat něco, čemu nerozumíš. Nebo tak nějak, odpusťte prosím nepřesnou formulaci, včera jsem vypil docela dost vína, jedu do práce a knížka leží doma v knihovně, takže se do ní nemůžu podívat. Každopádně tohle bude důvod, proč miluji tu knihu. Dědečkovi, jedné z hlavních postav, totiž rozumím naprosto dokonale. Rozumím jeho odporu k zákonu, který mu dělá problémy, aby mohl v klidu žít. My amatérští zahradníci prožíváme to samé. Dědeček schovával vysoko v horách palírnu. My schováváme... Ehm ehm, asi vám to došlo.
Rozumím i jeho odporu k politikům. Rozumím jeho smutkům i radostem. Také se mi líbí sedět na hřebeni hor a pozorovat východ slunce.
Autora komentovat nebudu, četl jsem od něj ještě jednu knihu a Škola Malého stromu stojí úplně někde jinde. Je to solitér, který z podstaty vesmíru měl vzniknout, jsem vděčný, že vznikl a jediné co, že vzešel z pod rukou nepravděpodobného člověka.
Takže nehloubejte nad tím, co je v knize zahořklého, ale soustřeďte se na to krásné. Je tam toho spousta.


kristleko
08.12.2024 3.5 z 5

Jedna z nostalgických knih z dětství, kterou jsem si pamatoval jen matně. Srub v horách, indiánská babička a moudrý dědeček, jenž učí chlapce rozumět přírodě. Takoví lovci a sběrači (a paliči whisky) ve třicátých letech 20. století, kteří chtějí žít v souladu s vesmírem, hledět si svého a nikomu neškodit. Při čtení v dospělosti ale tento romantický obraz chytá temnější odstíny, které souvisejí i s vědomím, kdo knihu napsal. Dědečkova "moudrost" je totiž často spíše primitivní odpor vůči civilizovanému světu čili "zákonu". Je to "moudrost" člověka, který odsuzuje vše, čemu nerozumí (a nechce rozumět), jako třeba neznámá slova, která prý vymysleli autoři slovníků, aby jimi politici mohli balamutit obyčejné lidi. Jsou to životní názory starého muže, v jehož rodinné historii se spojila zahořklost poraženého Jihu po občanské válce a tragický příběh původních obyvatel, vyhnaných do západních stepí Oklahomy v pochodech smrti známých jako Stezka slz. Snaha o nezávislý život v souladu s přírodou je připomínkou ztraceného světa zlomeného lidu, jehož poslední příslušníci jsou roztroušení po Apalačských horách. Odporu proti "zákonu" se nelze divit, přístup amerického státu k původním obyvatelům byl totiž skutečně odpudivý (včetně snahy "civilizovat" je v internátních školách). Na druhou stranu, snad ještě horší byl přístup jižanských států k černochům a tam byl autor knihy (pod jménem Asa Carter) v 50. a 60. letech jedním z nejradikálnějších aktivistů za segregaci, dokonce v Alabamě založil odnož Ku Klux Klanu... Je tedy těžké hodnotit knihu, ve které se spojuje cit k přírodě a historická zahořklost, nadto z pera člověka, jenž patřil k tomu vůbec nejodpudivějšímu, co kdy americká politika vyprodukovala.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (1)

Když člověk na něco přijde, má se o to podělit s každým, koho nejdřív potká; dobro se tak šíří cestami, které by sis sám nedokázal vymyslet.


Kniha Škola Malého stromu v seznamech

v Právě čtených16x
v Přečtených1 163x
ve Čtenářské výzvě62x
v Doporučených120x
v Knihotéce304x
v Chystám se číst272x
v Chci si koupit53x
v dalších seznamech10x