Skrytý život Cypriána Belvy přehled
Jan Křesadlo (p)
Tento šťavnatý thriller metafyzických rozměrů by se dal považovat za Křesadlovo nejodvážnější dílo, nejen v tom smyslu, že text je prošpikován oplzlostmi (v osobité glagolici, kterou lze číst jen vědomě a záměrně) ale i v tom smyslu, že nosnou fabulí o mravnostních protikladech názorně dokresluje nerovný souboj mezi literaturou a pornografií.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Skrytý život Cypriána Belvy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Jde o programové porno z ranných devadesátek. Děj se odehrává v době ruské okupace a jak je u Jana křesadla zvykem je okořeněn spoustou různých zajímavostí, odkazů a citací spíše bizarního charakteru. Tak trošku Chuck Palahniuk z normalizačních Čech.
V době svého vydání mohly být zajímavé i ty sexuální scény ale dnes, kdy se vtipkuje o análním sexu i v pořadech pro děti, to už asi nikoho nepřekvapí. Nicméně autor psát umí a tak se budete smát na místech, kde to autor zamýšlel a ne tam, kde chtěl nejspíše vyvolávat erotické ovzduší, jak se vám může stát u jiných knih. xD
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Skrytý život Cypriána Belvy v seznamech
v Přečtených | 24x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 21x |
v Chystám se číst | 10x |
v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
1999 | Mrchopěvci / GraveLarks |
1984 | Mrchopěvci |
1990 | Fuga trium |
1995 | Hvězdoplavba / Astronautilía |
1994 | Obětina |
Zklamání. Nedočetl jsem.
Snad jsem se třeba ochudil o geniální příběhové vyvrcholení. Snad jsem měl dát Křesadlovi ještě šanci. Proč jsem ji ale nedal?
Protože Křesadlo má obrovský jazykový dar. Dar, kterým jakoby dává tušit, že teď přijde něco úžasného, co nás vtáhne díky kouzlu jazyka někam do hlubin čehosi. Jenže vtahování se nekoná. Do poloviny knihy se vypravěč i postavy plácají v přízemních opakujících se motivech. V klišé. V akčním prázdnu. Zatraceně se nic neděje. Jestli mělo být čtenáři něco sděleno, mělo tak být učiněno do první půlky, v opačném případě je to krádež našeho času.
Ve svém díle nezapře Křesadlo lingvistické dovednosti, a to jak prakticky, tak teoreticky (zde dokonce cenzuroval erotické pasáže skrze hlaholské litery). Je zde vidět i jeho psychologické zaměření. Ale nic víc; tedy nic, co by čtenáře mohlo nadchnout z hlediska narativu.
A erotické pasáže? Taky nic. Neměl jsem chuť je později ani "transliterovat". A když už Vás nenadchne ani ta erotická/pornografická forma knihy, je důvod knihu přinejmenším nedočíst.