Sladká chuť pelyňku přehled
Bohumil Nohejl
Novela ze současného pohraničí líčí osudy mladého muže, který se po vojenské službě rozhodne pracovat v JZD a v novém prostředí se dostává do složitého soukolí lidských vztahů. Milostný cit, zdravý rozum, zkušenosti z mládí mu pomáhají překonávat počáteční potíže a spolu s ostatními přetvářet život - měnit chuť pelyňku ve sladkou. Poutavé vyprávění nesené společensky angažovaným postojem a prolnuté humorem a mladistvým elánem.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sladká chuť pelyňku. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sladká chuť pelyňku v seznamech
v Přečtených | 5x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 3x |
v Chystám se číst | 2x |
Autorovy další knížky
1980 | Báječný trest |
1982 | Šťastný Ferda |
1986 | Expedice Blahotín |
1983 | Objevení planety Michovice |
1985 | Adieu, mládí! |
Do jednoho zakletého družstva přišel jednoho dne jeden mladý princ a pak se začali dít věci. Je to taková jezeďácká pohádka, máme tu nějaké ty padouchy, pak nějaké to tajemství, lásku, stranické úkoly, předsedu stranické organizace, který má přímo farářskou roli, kdy jeho slova uklidňují, usmiřují, osvětlují, tápající přivádí na správnou cestu, neboť on ví víc a má kontakt s vyšší mocí. A pak ještě další věci, ale ty hlavní jsem vyjmenoval a zároveň nic zásadního neprozradil. Vypadá to, jako bych to shazoval, ale není tomu tak. Někdy to sice trochu tahá za uši, třeba když se v knize umíněně nazývá to zařízení na chov prasat tím oficiálním názvem vepřín, když nikdo na vsi tomu snad nijak jinak neřekne než prasečák (abych nekřivdil, jednou to tam použito je), nebo když, sic jen v rámci jednoho přirovnání, hlavní hrdina mluví o zapalování a traktoru.
No ale jinak to je napsáno vcelku zdařile a já po těchto zemědělský romancích a dramatech, ať už družstevních, nebo sedláckých, čas od času rád sáhnu.
Dávám tomu stejný počet hvězd, jako má Zetor válců (v té době se ještě tříválce nedělali a pětadvacítku nemyslím), které ale nemají svíčky a tudíž ani zapalování.
Čtyři hvězdy.