Smäd po živote přehled

Svym způsobem příjemná povinnost. Van Goghova korespondence činí skvělý základ všech biografií a prostor pro "autentické" fabulace řemeslníků slova. Díky tomu je Lust for Life (ta ta tá, ta ta tadá) samozřejmě dobrá kniha, ale JSOU LEPŠÍ. Mnohem. Minimálně Já, Vincent. Nečíst "Já, Vincent", dám plný počet. Už jen ten název, prostě, jó, já vím, ale hej, až takhle šablonovitě ubrečený to určitě nebylo. On po životě nejen žíznil, ale kolikrát se jím spíš zalykal. Obojí v dobrém i ve zlém. Nic proti mým milovaným mýtům, ale... byl to zároveň i normální člověk. Narozdíl od "normálních" lidí, všech těch poctivých, pracovitých, morálních, petice podepisujících lepších* lidí... dohnavších ho velkou měrou do ústavu. Ehm. Kteří vždy budou tvořit největší část lidstva a pro které je vlastně i tato kniha psaná, ve výsledku. Lol. Pět hvězd za téma. Čtyři hvězdy, pro nadšený magory nutnost. Nebo? Tři hvězdy za absurdní humor? Jó, trojku mám rád. Míň si to nezaslouží. Leda ve srovnání. A dělal to Stone vůbec z lásky, nebo pro prachy? Určitě obojí. Lol. To je jasný, ale stejně... Dvě hvězdy. Hvězda, to je málo, ale rovnováha ve vesmíru musí bejt. Co už. Jeden hlas nic neznamená, a výsledky hlasování už vůbec ne. Co už. Odpad, jako van Goghovy neprodejné mazanice!