Smrt maloměšťáka přehled
Franz Werfel
Sociální drama popisující životní příběh Karla Fialy, ranami osudu zasaženého člověka žijícího na rakouském předměstí, který během poválečné inflace přišel téměř o všechno, včetně sociálního postavení a stal se obětí konexí v jeho zaměstnání, a tím přišel o i zaměstnání. V malém bytě 1+1 žije se svojí manželkou, švagrovou a epileptickým synem. V tíživé situaci uzavře životní pojistku na značnou sumu, která má být vyplacena po dožití 65. roku - do čehož mu chybí necelý rok. Zvrat nastává několik týdnů před kritickými narozeninami, když vážně onemocní a na nemocničním lůžku bojuje se smrtí o zachování vlastní cti a zajištění budoucnosti jeho manželky a hlavně syna, který by jinak musel být umístěn do ústavu.... celý text
Literatura světová
Vydáno: 1959 , Československý spisovatelOriginální název:
Der Tod des Kleinbürgers, 1927
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Smrt maloměšťáka. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Skvěle vystižené základní myšlenky kolem člověka, který to potřebuje „doklepat“ až do svých 65. narozenin. Rozsahem nevelké dílko lehce připomíná Tolstého Smrt Ivana Iljiče.
---
„Hlásil, že nemocný není mrtev, ale sedí si docela samostatně na posteli a zřetelným hlasem se dožaduje mléka. Lékař se vážně pohoršil nad touto odbojností umírajícího.“
---
„Všichni proletáři umírají stejně. Jen šosáci umírají diferencovaně. I ti nejmenší. Každý šosák má svůj vlastní způsob, jak nechtít umřít. To je tím, že se obává, že ztratí spolu se životem ještě něco jiného. Bankovní konto, ušmudlanou spořitelní knížku, vážené jméno nebo rozviklanou pohovku!“
A to se mi líbí, že se jen tak nedá! Velmi zdařilé Werfelovo dílko, které přečtete raz dva - a jedním dechem. Doporučuju!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Smrt maloměšťáka v seznamech
v Přečtených | 31x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 12x |
v Chystám se číst | 8x |
Autorovy další knížky
1988 | Čtyřicet dnů |
2007 | Píseň o Bernadettě |
2006 | Jeremjáš |
2001 | Ne vrah, zavražděný je vinen (4 povídky) |
1967 | Verdi: román opery |
(SPOILER) Werflova expresionistická novela, kombinující sociální drama a psychologickou studii závěru jednoho života. Strhující vyobrazení a obžaloba maloměšťáctví, ale i vůle vzepřít se životním okolnostem a hledání vlastní důstojnosti.
Hlavní postava, vídeňský maloměšťák českého původu Karel Fiala, předčasně penzionovaný vrátný, je zasažen, stejně jako miliony dalších jemu podobných, ekonomickou krizí a hyperinflací v Rakousku po 1. světové válce. Zašlou slávu svého života představují vzpomínky na mládí strávené v císařské armádě a na následné zaměstnání jako vrátný u zemského soudu. Ve skromném chudinském bytě, který sdílí se svou manželkou, nezaměstnaným synem trpícím epilepsií a manželčinou sestrou, starou pannou, která svojí labilností, zlovolností a hysterickými výlevy obtěžuje své okolí, může čtenář sledovat postupné Fialovo fyzické i morální troskotání. Bezvýchodnost situace (ohrožení chudobou, boj o vlastní důstojnost, nemoc syna a snaha o jeho zabezpečení) svým způsobem obrací nabídka starého známého, pojišťovacího agenta, na uzavření životního pojištění na dožití. Vidina východiska (zabezpečení rodiny) se stane nadějí, ke které se lze upínat. Fiala ovšem záhy těžce onemocní. A zde začíná souboj vůle nad tělem hnán nadějí na získání peněz z pojistky jakoby odmítá zemřít před lhůtou zaručující vyplacení pojistného - oproti předpokladům lékařů i manželky, což se stane načas určitou senzací. V závěrečné části, jakési halucinační rekapitulaci svého života, Fiala nakonec svůj zápas vyhrává
Hlavním motivem díla je psychologický rozbor umírání hlavní postavy, v kontextu situace a doby (outsiderství hrdiny a jeho rodinné zázemí, dopady hospodářská krize, chudoba). Reflexí prochází i etičnost jednání hlavní postavy, ve světle určitých nízkých motivů (problematizace přežití za každou cenu za účelem splnění pojistných podmínek, konformnost, nemožnost se vzepřít nenáviděné sestře manželky) v protikladu s jakýmsi vzedmutím vůle v závěru života, ve snaze pomoci svým blízkým. Tematizuje se i vztah otce a syna a jeho vývoj. Po výrazové stránce je potom znakem díla (jakožto dalších mnoha Werflových děl) práce s textem ve smyslu jeho určitého básnického pojetí, plného jinotajů a symbolů, s úspornou formální dějovou linií.