Smrt si říká Engelchen přehled
Ladislav Mňačko
V románě vypráví těžce raněný partyzán o bojích svého oddílu a osudech jeho příslušníku v pohraničních horách mezi Moravou a Slovenskem. Autor použil vlastních osobních zážitků, aby pravdivě a bez příkras vylíčil tvrdý a těžký život partyzánů, hrdinství prostých kopaničářů i zběsilou krutost esesáckých vrahů.... celý text
Válečné Literatura slovenská
Vydáno: 1962 , Naše vojskoOriginální název:
Smrť sa volá Engelchen, 1959
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Smrt si říká Engelchen. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (88)


Velmi silné svědectví, tvrdá obžaloba války. Tahle útlá knížka se vám dostane pod kůži a i po přečtení nad určitými věcmi přemýšlíte.
U nás nebyly podmínky pro řádný partyzánský boj a jeho rozšíření do všech koutů republiky. Situace byla naprosto odlišná od Jugoslávie, kde vzniklo nejsilnější partyzánské hnutí v Evropě.
Příběh Ploštiny chytne za duši a na konci prostě musíte souhlasit s hlavním hrdinou, že největšími hrdiny partyzánského boje byli kopaničáři a místní horalé. Oni zabezpečovali partyzánům azyl a logistické zázemí a oni poté také zaplatili daň nejvyšší. Ano, partyzáni dělali chyby, dost často byli nedisciplinovaní, ovšem, za smrt na Ploštině, Prlově a Javoříčku jsou jen a pouze zodpovědní NĚMCI!
Pominu-li dobový balast, Mňačko přichází i se zajímavými myšlenkami:
"Ach, ještě něco vrhá nesmazatelnou hanbu na dvacet roků republiky. Tisíce důstojníků se roztahovalo v kasárnách, v kavárnách, na ulicích, v nočních lokálech, tisíce bylo těch, jejichž zaměstnáním je vojna. Národ si utrhoval od úst, jen aby byli dobře připraveni, schopni vést vojska do boje. Kde jsou? Kam se poděli? V našem oddílu není ani jeden. Jak bychom potřebovali chlapíka, který se vyzná v otázkách vedení boje, který umí zacházet se zbraní, který umí poradit, umí vést! Všichni naši Rusové jsou důstojníci, ale mezi námi Čechy není jediného. Kde jsou?"
P. S. Skorzeny nebyl generál SS a ani nebyl držitelem Rytířského kříže s ratolestmi, meči a brilianty.
Související novinky (2)
Knižní novinky (46. týden)
08.11.2020
Knižní novinky (23. týden)
31.05.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1964 -
Státní cena za literaturu
Kniha Smrt si říká Engelchen v seznamech
v Právě čtených | 9x |
v Přečtených | 753x |
ve Čtenářské výzvě | 115x |
v Doporučených | 67x |
v Mé knihovně | 312x |
v Chystám se číst | 222x |
v Chci si koupit | 50x |
v dalších seznamech | 9x |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno Slovensko, Slovenská republika rok 1945 autobiografické prvky partyzáni Ploština podle skutečných událostíAutorovy další knížky
1968 | ![]() |
1968 | ![]() |
1997 | ![]() |
1994 | ![]() |
1966 | ![]() |
Ladislav Mňačko je jedním z nejtalentovanějších slovenských spisovatelů vůbec. Možná tím nejlepším. Psal v nelehké době, v době kdy se kde co cenzurovalo. I proto jeho nejlepší knihy vznikly, nebo spíše vyšly, v druhé polovině let šedesátých minulého století.
Mňačko musel být neskutečně vnímavým člověkem. Člověkem, který navíc své úžasné myšlenky dokázal svěřit papíru. Tedy knihám.
Takovou skvělou knihou je i kniha z doby Slovenského národního povstání "Smrt si říká Engelchen."
Příběh je napínavý, napsán velice pečlivě a hlavně pravdivě.
Mňačko v něm neskrývá chyby a omyly partyzánského boje a zároveň poukazuje na bezejmenné hrdiny. Hrdiny bez kterých by partyzáni sotva mohli účinněji bojovat.
Tohle je jedna z nejlepších knih spisovatele jménem Ladislav Mňačko.
Nemá moc stran, a tak by si ji mohl přečíst doslova každý. A poutavou formou se dozvědět něco o hrdinech a antihrdinech té nedávné doby z oblasti na pomezí Moravy a Slovenska.