Smrthaus přehled
Jiří Němčík
Syrovým jazykem odvyprávěný, autobiografický příběh mladíka, který jako slepý k houslím přišel k pozici ošetřovatele ve starobinci. V nastalé vřavě zážitků zakouší pocity nejhlubšího osamění i osvícení, učí se, jak se umírá a jak sám neumírat. Obklopený pachem smrti, desinfekce a ostrých parfémů sester, obklíčený tlustými, plesnivými zdmi, močí a exkrementy, nalézá lásku a krásu ve všem jmenovaném.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Smrthaus. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
vyprávění civilkáře v eldéence, není to sice žádná literatura, ale oceňuju podnětné postřehy k zamyšlení nad životem
Jirka Němčík bydlel pár měsíců v podkroví baráku, ve kterým jsem bydlel taky. Bydlel v takovým oprejskaným bytě ve Vršovicích s Palivem a jelikož sme se s Palijem často vídali, tak nám občas Jirka přišel vysát bar do přízemí. Jirka se v knize popisuje úplně přesně, což je pro mne taky největší boj - jeho filozoficko-buddhistický kecy v hospodě po několika panácích jsme těžko snášeli a i při čtení skřípu zubama, když se Jiří vždy zachová jako správný člověk. Mirek Dušín a Vinnetou se dmou hrdostí tak, že se nadzvedává víko rakve, když Jirka vždy volí morálně správnou cestu - nebudu krást, nebudu prcat, nebudu jist maso a nebudu a nebudu.
Příběh Jirkovo civilní služby ve starobinci je krásně napsanej, brutalita skutečnosti se mísí s vtipem, nadhled knize nechybí stejně tak jako hovna a chcanky a čte se to skvěle - ve zkratce: Jirka rok a půl opečovává staříky, snaží se bejt sbalenej sestrou, kterou stejně nakonec nevoprcá (to snad ani neni spoiler) a po večerech o tom u ferneta vypraví svýmu kamošovi. Přečteno více méně za jeden den.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Smrthaus v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 10x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 4x |
| v Chystám se číst | 10x |
| v Chci si koupit | 6x |
Smrthaus
Ta kniha osciluje dle mého mezi tím, že buď si řeknete hrůza, a nebo prostě jo! Chvilkama se musíte nad popisem smát, a chvílemi nemáte daleko ke smutku. Možná taky proto, že popisované situace znáte v případě vašich nejbližších....