Dračí hrozba přehled

18.04.2021

Po utahaných a dějově prázdných dílech přichází konečně osvěžující léčivá injekce v podobě invenčního a rychlejšího spádu.

Všechny možnosti vývoje vztahů hlavních postav, dějových linek a zajímavých lákadel v podobě nedořešených tajemství už konečně neleží ladem u cesty, ale byly sebrány, oprášeny a konečně se s nimi se zápalem a péčí začíná pracovat. Téměř tak dobře, jako to bylo na denním pořádku u série Farseer.

Nejzajímavější mi přišel Thick - znetvořený imbecilní sluha poradce Chadea a jeho vztah s Fitzem, který ho učí umění a začleňuje ho do své neobvyklé a zajímavé koterie. Zamotanec intrik, zvratů a překvapení nabírá šíleně na obrátkách, ale je zamotaný takovým tím velmi čtivým, jednoduchým a dokonale přehledným způsobem, ve kterém se prostě neztratíte, ani když u čtení na chvíli usnete. Avšak to neznamená, že je jednoduchý, nebo hloupý - ba naopak !! Vše je brilantně a pečlivě promyšleno tak, aby na každém řádku číhalo napětí a člověk se jen klepal, jak se vztahy a situace vyvinou. Šok a zvrat je na každém rohu a vrací čtenáří adrenalin, který ho nutí do stále další četby a nedá šanci únavě ani nudě.

Jak jsem již naznačil - není tady moc akce. Je to postavené hlavně na postavách, brilantně zajímavě provázaných vztazích, postavených na velmi dospělých tématech s hořkým podtónem zodpovědnosti, cti, zrazeného přátelství, nepochopených dobrých úmyslech a chybách, kterým se člověk nevyvaruje, jejichž lejtmotivem je pohnutý a tvrdý osud, který se s nikým nemaže a je naprosto nepředvídatelný. Tak nepředvídatelný a nepříjemný, že to na fantasy není moc obvyklé.

Všem hrdinům fandím, vžívám e opět do jejich kůže a držím jim palce, protože to, co prožívají, je sepsáno tak sugestivně, jako bych každou ránu osudu, jenž si protrpí, prožil na vlastní kůži.

Doufám, že nadšení spisovatelčina - do této chvíle pouze dřímajícího, před nějakou dobou uspaného talentu - se vrací konečně v plné síle.

27.09.2019

A děj pádí dál doslova mílovými kroky. Troufám si říct/napsat, že slova "Fitz, zbaven přítelovy podpory . . ." jsou poněkud nepřesná. Fitz/Tom v tomhle dílu zjišťuje, že jeho chování (úvahy a z nich vyplývající dedukce, jimiž se poté řídí) vůči těm, kteří jsou mu nejbližší a přejí si být mu oporou, je přinejmenším nevhodné. Nejmarkantněji se to projeví na jeho vztahu se šaškem/lordem Goldenem; letité bezvýhradné podpory Bílého proroka se zbavil sám, poté co jej obvinil a urazil všemi možnými způsoby.
Ale i Burrichovo objevení s Fitzem dokáže důkladně zatřást. Zjištění, že Burrich si celá léta vyčítá Fitzovu smrt a nesplnění svého slibu princi Chivalrymu, je pro něj velmi bolestné, o to víc, že Burrichův syn Swift je nadán Moudrostí, kterou jeho otec považuje za nejhorší zlo.
Asi nejzásadnější informace obsažená v tomto dílu je výzva narčesky Eilliani určená princi Dutifalovi, a poté jeho reakce. Je jasné, že se máme na co těšit - pokud se oba rozhodnou plnit své sliby. A pro mě je zadostiučiněním rozvíjející se příběh Thicka, který se má stát koterií prince Dutifala: naučit ty dva vážit si jeden druhého, uznávat své schopnosti a k tomu úzce spolupracovat, to nebude nic jednoduchého.
Naštěstí jim - Fitzovi a princi - Thick zcela nevědomky odhalí i záhady piebaldovského sledování, takže už vědí, kde mají hledat nepřátele. Podobně nadějně vypadá Hapova situace, a to jak u jeho mistra, tak u otce Svanji. Přesto se Fitz neustále vrací do dob svého mládí, do situace, kterou zažíval on a Molly, navzdory dobrým radám svých pečovatelů. A dochází k zajímavému názoru:
"Možná nás bohové trestají tím, že nás konfrontují s našimi vlastními pošetilými chybami, odsuzujíce nás k tomu, abychom se dívali, jak naše děti padají do těch samých pastí, které ochromily nás."