Spiritualita Václava Havla – české a americké kontexty přehled

Spiritualita Václava Havla je nová studie Martina C. Putny, která shledává zdroje Havlových filosofujících textů, jichž si dosud téměř nikdo nepovšiml. Havlova "nenáboženská duchovnost", ostýchající se slova Bůh , má kořeny až u krajně liberální, americké unitářské církve. Její myšlenkové prostředí ovlivnilo - také prostřednictvím Charlotty Masarykové - prvního československého prezidenta. Od něj vede Putna linii k Havlovi přes jeho otce, známého pražského "developera" dvacátých a třicátých let, ale ve své době také aktivistu protestantské mládeže a člena zednářských lóží Václava M. Havla. S touto linií se střetávají další vlivy. V mládí vliv "nekatedrového myslitele" Josefa Šafaříka, volného souputníka existencialismu. V 80. letech pak vliv skupiny filosofů Kampademie ("Akademie na Kampě") - Zdeněk Neubauer, Ivan M. Havel a další. Kampademie spojovala vliv Jana Patočky jednak s katolicismem, jednak s americkou "novou vědou", částečně související s dobovým hnutím New Age. Kampademie byla v době Havlova věznění Havlovým partnerem v korespondenčním dialogu, jehož světově proslulým výstupem se následně staly Havlovy vězeňské Dopisy Olze. Práci uzavírá kapitola o Havlově prezidentském období, nazvaná "od prezidenta myslitele k hostiteli myslitelů". Extrémní zatížení prezidentské role nutilo Havla omezit vlastní intelektuální tvořivost. Duchovní rozměr jeho činnosti se proto projevuje jen v jakýchsi heslech či výkřicích, zpečeťujících jeho prezidentské projevy - a v organizačních počinech jako Forum 2000 a Cena Vize 97. Devadesátistránkovou knihu doprovází bohatý fotografický materiál, který doplňuje - mnohdy ve vtipně ironické souvislosti - řada citátů z díla Václava Havla i ze vzpomínek jeho otce V. M. Havla.... celý text