Správní právo procesní přehled

Správní právo procesní
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474430/bmid_spravni-pravo-procesni-gGH-474430.jpg 4 2 2

Publikace přináší komplexní výklad správního práva procesního, a to jak jeho teoretických východisek, tak především platné a účinné právní úpravy obsažené ve správním řádu jakožto obecném správním procesním předpisu. Úvodem kniha pojednává o základních pojmech správního práva procesního, včetně přehledu vývoje procesněsprávních úprav na našem území. V následujícím podrobném výkladu jednotlivých základních zásad činnosti správních orgánů a zásad správního řízení se autoři snaží demonstrovat nezbytnost chápání vazeb mezi jednotlivými procesními instituty, které jsou rozvedeny v dalších kapitolách. Struktura učebnice vychází ze zavedené a osvědčené systematiky výuky správního práva procesního a systematiky správního řádu. Pozornost je přitom věnována nejen správnímu řízení, ale též postupům při vydávání opatření obecné povahy a uzavírání veřejnoprávních smluv. Vedle toho kniha přibližuje též správní řízení podle zvláštních zákonů, konkrétně zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o vyvlastnění. Při zpracování učebnice autoři vycházeli jak z klasických děl správněprávní nauky, tak i ze současné odborné literatury a aktuální judikatury (nejen) správních soudů a Ústavního soudu, kterou podrobují kritickému zhodnocení. Autoři přitom upozorňují na mnohé sporné aspekty samotné právní úpravy či aktuálních náhledů na její interpretaci a aplikaci a na některých místech též nastiňují možnosti jejich řešení. Publikace obsahuje bohatý poznámkový aparát a každou ze šestnácti kapitol uvozuje výběr použité literatury. Kniha je díky podrobnosti výkladu vhodná nejen pro studenty právnických fakult a její absolventy připravující se na profesní zkoušky, ale své využití najde rovněž v praxi advokátů, soudců nebo pracovníků správních úřadů.... celý text

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Správní právo procesní. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (1)

Set123
11.11.2024 4 z 5

A je to, teď už chci správní proces potkat až u zkoušky. No dobře, možná si přečtu ještě praktikum. Z mé strany poslední relevantní učebnice správního práva a já ji mám za sebou. Radujte se, konečně odejdu do lepšího světa... prakticky jakéhokoliv jiného právního oboru. Au, wait... Finančko? Prosím ne, ti ani nevědí, že enumerativnost veřejnoprávních pretenzí a legální licence nejsou synonyma, ale antonyma

Ale k věci. Na první dobrou musím konstatovat, že je tahle učebnice správního procesu vedle Hendrychovy učebnice správy jedinou kompetentní na našem trhu. Katastrofální není Sládeček, jinak je to v zásadě akademický odpad. Frumarové učebnice správního procesu je pak z těch všech patrně nejlepší, jakkoliv bych nechtěl konstatovat, že by nedej bože byla kdovíjak dobrá. Stále platí smutné: v téhle zemi neexistuje správní věda, existují tak maximálně oddaní čtenáři správního řádu a učebnic právní teorie. Z toho odvozeno: v naší zemi se neučí správní právo (věda), ale správní řád, respektive jeho: A) deriváty (obecné správní právo nebo, B) jeho prodloužení do jednotlivých sub-oborů se zvláštní regulací.

Tak i tato kniha učí správní řád, učí jej ale zdaleka nejlépe. Je detailní, mnohdy až prakticky návodná (co a jak přesně uděláte se spisem), obsahuje přitom asi nejméně nesmyslů. Byť jich není prosta. Kvalitou je oproti ostatní učebnicím správního procesu v zásadě nesrovnatelná (Skulová, Horzinková(jakkoliv platí, že do druhé zmíněné jsem jen letmo nahlédl, je ještě stručnější, než Skulová, tudíž k ničemu)). Dokonce, podržte se, obsahuje jen jednu zásadní chybu u právní moci, což ji ostatním daleko předřazuje – sice stále počítá s tím, že by právní moc, nedej bože, měla mít hmotněprávní účinky, což je ptákovina ukazující na dvě věci, tedy že se jednak ještě nepřenesli přes oddělení procesních a hmotněprávních norem a že stále alespoň částečně vycházejí z materiální procesní teorie, což je stále solidní ostuda.

Přeci kniha obsahuje některé věcné nesmysly. Ke dvěma se, s dovolením, vyjádřím. Ten první plně ilustruje, že se učíme jen správní řád a to se všemi jeho vadami (a tedy neděláme správní vědu), druhá ukazuje chabé pochopení autorů, pokud jde o základy jiných právních odvětví.

Víte, co je to delegace? Postoupení věci z věcného, ne procesního důvodu. Postoupení pro nepříslušnost je procesní, delegace je věcný institut, řekněme institut "praktický". Proto mne zarazilo, když jsem v knize v seznamu viděl odlišenu "delegaci vhodnou" a "postoupení věci z důvodů vhodnosti", oddělené "delegací nutnou". Omyl, řekl jsem si. Uznávám, §131 SŘ je poněkud nešťastně formulovaný, ale od toho si docentku Frumarovou a její kolegy platíme, aby tohle rozlouskli. Ano, dané ustanovení obsahuje úpravu delegace vhodné (131/2), delegace nutné (131/4) a pak zase vhodné (131/5), ale propojení odstavců 2 a 5 je natolik zjevné, že jej prostě přehlédnout nejde a v textu to autoři jistě upřesní... A vono ne! Oni místo toho institut delegace vhodné propojí s... postoupení pro nepříslušnost! Oni vážně "další důvody" vhodnosti §131/5 propojili s §12! No mě je zle. To už není nic, než nepochopení psaného textu! A ne! Kdo delegaci provádí, fakt není argument pro něco tak absurdního. Fakt jako ne. Point institutů je v tom, že postoupení pro nepříslušnost coby víceméně administrativní procesní úkon přesouvá spis z nepříslušného orgánu na orgán příslušný, kdežto delegací je založena (vzniká!) věcná příslušnost novému orgánu. Jedná se o od sebe zcela odlišné instituty, které prostě a jednoduše nelze spojit. V komentářové literatuře najdete oba pohledy – to ale není argument. Smysl obou ustanovení je jasný a jeho nepochopení svědčí o chabé vědecké práci.

A konečně... Ježiši pomoc! Oni si myslí (str. 81 a 82), že svéprávnost člověk nabývá osmnáctým rokem života. To mi visí na krku hodně bezdůvodek. Já jako malý chodil do cukrárny! Jinak řečeno – popsali procesní způsobilost jako binární kategorii (má/nemá), což je volovina, a udělali to proto, že nepochopili civilní právo, podle nějž samozřejmě svéprávnost nabýváme postupně podle rozumové vyspělosti, zletilostí nabýváme toliko „plnou svéprávnost“, tedy zásadně neomezenou. To zde nedošlo pochopení.


Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Správní právo procesní v seznamech

v Přečtených2x
v Knihotéce2x

Autoři knihy

Martin Škurek
česká, 1984